Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 5
Vesmír č. 5
Toto číslo vychází
4. 5. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Květnové číslo Vesmíru

Dotkni se vesmíru

Publikováno: Vesmír 96, 180, 2017/3

Věda přináší od svých počátků, spolu s poznáním, doprovázeným tu a tam možností chopit se kontroly nad jevy dříve neovládanými, také obavy a dilemata. Které aplikace nových poznatků jsou žádoucí, ba dokonce tak správné, že by bylo hříchem se o ně nepokusit? Kde by naopak byla na místě pokora a zdrženlivost (a nesejde na tom, zda dosavadní stav věcí považujeme za dílo Přírody, nebo Stvořitele), protože nikdy nedokážeme domyslet všechny důsledky a cesta, která se lákavě otvírá, může vést na kluzký svah směrem k nějakému z možných pekel?

Hra Dotkni se vesmíru a pokračuj René Levínského věcně vychází ze současného stavu poznání a technických možností v několika oborech. Autor, jenž ve své osobě spojuje dramatika s matematikem (a v obou oborech činnosti je po zásluze uznáván), za hlavní podnět uvádí studie matematického lingvisty Ilji Ripse o zákonitostech v knize Genesis. Druhým stěžejním zdrojem inspirace byly objevy v oblasti chemického dorozumívání hmyzu (tato disciplína se po léta úspěšně pěstuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV) a možného významu velmi malých změn genomu pro vznik nových živočišných druhů, do nichž dramatika uvedl chemický ekolog Aleš Svatoš.

Levínský na těchto základech vystavěl vícevrstevnou dramatickou konstrukci, jež divákovi v brilantních dějových zkratkách výstižně předvádí některé modely vztahů uvnitř vědecké komunity, úskalí prezentace výsledků vědy v médiích, těžkosti vztahů mezi partnery, jimž se ze života vytratilo společné téma, a hlavně upozorní na možnosti genových manipulací a jejich etické problémy.

Protagonista, biochemik Bohumil Plánovský (David Matásek), je přes nespornou inteligenci svou sebestředností v lecčem omezený. Duší technokrat má rád co nejvíce dějů pod kontrolou. Ve chvíli, kdy dokáže cíleně ovlivňovat genom octomilek, myslí už na zdokonalování vlastního potomstva stejnými nástroji. Mefistofelskou roli v jeho osudu sehraje někdejší spolužák, matematik Adam Šmíd (Saša Rašilov), jenž jej přesvědčí o využitelnosti nástrojů matematické lingvistky pro studium genetického kódu. Ženským protipólem Plánovského je jeho manželka Božidara (Martina Preissová). Elegantní, hédonická, v profesi, jež s vědou nemá nic společného, ekonomicky úspěšnější. Po dvaceti letech manželství už dávno vyrostla z obdivu k svému muži. A nerozpakuje se dát mu to peprně najevo. Čtveřici hlavních aktérů doplňuje doktorandka Anděla Suchemá (Pavlína Štorková), které na rozdíl od Božidary Plánovský imponuje, s ním sdílí odborné nadšení a je pro něj schopna nasazení u skutečných studentek naštěstí neobvyklého.

Další role patří vědcům z Plánovského působiště, Ústavu chemické ekologie AV ČR (Alois Švehlík, Ondřej Pavelka, Igor Orozovič, Jan Bidlas), novinářce (Jana Janěková) a předsedovi spolku Sisyfos (Jiří Štěpnička). Ne, Dotkni se vesmíru není dokudrama. Ačkoli lokality (Dejvice, Stromovka, Letná) by mohly k této myšlence svádět, ÚCHE zcela jistě není obrazem ÚOCHB a ani divadelní postavy nejsou doslovnými kopiemi žijících osob. Přesto jsou pravdivé divadelně. Vztahy a situace, ve kterých se postavy ocitají, existují. Od banálních hovorů u kávy z automatu, jako je špičkování o uhlíkové stopě jedince užívajícího papírové kelímky, až po zaujetí pro vlastní obor, které i osmdesátiletého doyena vede k sledování novinek a k touze mít ještě na čas své místo u laboratorního stolu.

Chvályhodnou praxí Národního divadla je forma tištěných programů představení, které kromě tzv. „výplatní listiny“ a informací o autorovi a jeho inspiračních zdrojích obsahují i plné texty her. Zde stojí za pozorné čtení zejména stať Ondřeje Lukšana „Etické aspekty v genetických vědách“, která zasvěceně, a přitom mimořádně sdělným a srozumitelným způsobem poskytne čtenáři vhled do současného stavu využívání genetických manipulací u člověka.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201703_180-181.pdf (328 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky