Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Délka života

Publikováno: Vesmír 95, 675, 2016/12
Obor: Biologie
Rubrika: Úvodníky

Téměř všechna média si povšimla článku v časopise Nature,1) který na základě analýzy demografických dat konstatoval, že délka života člověka má pevně danou mez přírodními omezeními. Délka života křečka je kolem 1000 dnů, psa zhruba 3000 až 6000 dnů. V rozvinutých zemích se člověk v průměru dožívá zhruba 29 500 dní. Prokazatelně nejdéle žijící ženou byla Francouzka Louisa Calmentová, která žila 44 726 dní (122 let a 164 dnů). Prokazatelně nejdéle žijícím mužem byl Japonec Jiroemon Kimura, který žil 42 424 dní (116 let a 54 dnů).

Tepové frekvence savců leží v širokém intervalu, od téměř 20 tepů za minutu u velkých savců, jako je slon nebo velryba, až po 600 tepů za minutu u malých hlodavců, jako je například myš nebo křeček. Grafy 1, 2 svědčí o překvapivé souvislosti mezi tepovou frekvencí a délkou života. Vypadá to tak, jako kdyby k dispozici byla přibližně miliarda srdečních tepů. A ti živočichové, jejichž srdce bije rychleji, zemřou dříve. Člověk – alespoň ten, který má to štěstí, že žije v tzv. rozvinutých zemích – mezi ostatní savce nezapadá. Má k dispozici ne jednu miliardu tepů, ale rovnou tři. Navíc inverzní korelace mezi tepovou frekvencí a délkou života neplatí jen pro druh, ale i pro jedince. Liší se naše fyziologie od ostatních savců, a proto naše srdce může tepat déle? Osmdesátiletá očekávaná délka života pro člověka platí pouze pro rozvinuté země a pro několik posledních desetiletí. Posledních 150 let stále roste. Na tom se podílí lepší výživa, lepší hygiena, změny životního stylu a bezesporu lepší zdravotní péče. To vše má kořeny v poznání: v akumulaci empirických vědomostí, v bouřlivém rozvoji věd a technologií. Bez nich by bod patřící člověku na obou grafech ležel jinde.2)

Jedna z teorií, která se snaží osvětlit, proč menší savci potřebují vyšší tepovou frekvenci, je metabolická teorie. Malí savci mají větší poměr povrchu těla k hmotnosti. O metabolické teorii psal ve Vesmíru David Storch, na jehož články čtenáře odkazuji.3)

V dalším se omezme na člověka. Epidemiologické studie naznačují, že vyšší tepová frekvence (a tedy kratší délka života) souvisí s rozvojem vysokého krevního tlaku, aterosklerózou a dalšími chorobami. Tepová frekvence je jedním z indikátorů kardiovaskulárního zdraví.

V Evropě se kardiovaskulární nemoci podílejí na 51 procentech všech úmrtí, zatímco infekční a parazitární onemocnění přispívají pouhými 3 procenty. Může tedy snížení tepové frekvence prodloužit délku života? Neodvažuji se pustit do složité problematiky snížení tepové frekvence medicínskými prostředky4) a zmíním se pouze krátce o dvou tradičních metodách: o kalorické restrikci (hladovění, snížení příjmu energie) a o vlivu tělesného cvičení. O tom, že hladovění vede k prodloužení života u hlodavců, vědí vědci již 80 let. Půst byl součástí mnoha kultur. O molekulárních mechanismech souvisejících s kalorickou restrikcí píše Jan Černý v článku o letošní Nobelově ceně za fyziologii a medicínu na s. 696.

O tom, že rozumné vytrvalostní tělesné cvičení prospívá, snesli epidemiologové nesčetně dokladů. Cvičení samotné okamžitou tepovou frekvenci zvyšuje, avšak klidovou tepovou frekvenci snižuje a rovněž tak snižuje i celkový počet tepů za 24 hodin. Vede k řadě dalších fyziologických změn (například ke snížení hladiny cholesterolu, krevního tlaku, …). V porovnání s medicínskými prostředky jsou kalorická restrikce a tělesné cvičení podstatně méně nákladné.

Vraťme se k rozdílu mezi očekávanou délkou života a očekávanou délkou života ve zdraví. Je výzvou (a také důvodem pro podporu) medicínskému i základnímu výzkumu učinit tento rozdíl co nejmenší.

Poznámky

1) X. Dong et al., Nature, DOI: 10.1038/nature19793.

2) V souvislosti s délkou života je třeba se zmínit ještě o délce života ve zdraví (Healthy Life Years, HLY). Zatímco očekávaná délka života se v Evropě blíží 80 rokům, délka života ve zdraví leží v okolí 60 roků (v roce 2010 v ČR to bylo 62 roků).

3) David Storch: Metabolická teorie biologie aneb Nová teorie všeho (živého)?, Vesmír 83, 508, 2004/9, Metabolismus a velikost těla v novém tisíciletí, Vesmír 89, 536, 2010/9.

4) Gus Q. Zhang, W. Zhang, Ageing Research Reviews, DOI: 10.1016/j.arr.2008.10.001.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201612_675.pdf (319 kB)

Diskuse

Počet příspěvků: 2