Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Dálkové zjišťování potřeby závlah

 |  5. 6. 1999
 |  Vesmír 78, 357, 1999/6

Při nedostatku vody prudce klesají výnosy pěstovaných rostlin. Voda je ovšem vzácná a drahá, nelze jí plýtvat. Přesnému určení porostů nebo jejich částí, které musí být v dané době zavlaženy, se proto věnuje pozornost již mnoho let. Pro velké farmy se zkouší dálková detekce, dosud většinou jen v dlouhovlnné infračervené oblasti spektra, v níž voda obsažená v pletivech nejúčinněji absorbuje záření. Tato stanovení jsou však zatížena významnými chybami: nepokrytá půda mezi řádky rostlin nebo na okrajích cest je teplejší než porost, a proto se často při dálkových detekcích zjistí vyšší vodní stres porostů, než je ve skutečnosti. Výzkum amerického Ministerstva zemědělství v kalifornském Shafteru, částečně financovaný společností Resource 21 z koloradského Englewoodu, navrhl a vyzkoušel nový systém. Na letadle jsou umístěny tři digitální kamery, které jsou opatřeny speciálními filtry firmy Custom Scientific ve Phoenixu. Získávají se tak spektrální údaje ze tří oblastí: viditelné červené 652,5–667,5 nm, blízké infračervené 830–870 nm a termální infračervené 8–12 µm.

První dvě měření dovolují vyloučit zkreslující účinek neuzavřeného porostu. Trojí údaje se po kalibraci na odrazy a spektra povrchů sloučí a počítačově zpracují. Při letové výšce asi 1500 m získávají kamery snímky z území přibližně 800×800 m, na nichž lze rozlišit už 0,75 m. Integrované údaje ze tří kamer se během letu počítačově převádějí do termálních záběrů, které lze průběžně sledovat videokamerou, a zároveň se zapisují na CD-ROM pro pozdější rozbor. Výsledky 30 letů nad bavlníkovými plantážemi, jejichž části byly různě zavlažovány, srovnali vědci s pracnými měřeními vodního potenciálu listů, obsahu vody v půdě, teploty listů v porostu, nárůstu celkové plochy listů a množství biomasy. Korelace mezi oběma způsoby předpovědi potřeby závlah byla dobrá. Předběžné analýzy ovšem naznačují, že v budoucnu se budou pro předpovědi vodního stresu porostů spíše než měření z letadel využívat měření ze satelitů. (Biophotonics International, březen/duben 1999)


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...