Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Co přinesli tři králové do Betléma

Zlato, kadidlo a myrha ve zdravotnictví
Publikováno: Vesmír 75, 674, 1996/12

Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou. Králové Sebejští a Sabejští dary obětovati budou.

(Starý zákon, Kniha žalmů 72,10)

Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově za dnů Herodesa krále, aj. mudrci od východu slunce vypravili se do Jeruzaléma… A uzřevše hvězdu, zaradovali se radostí velmi velikou… I všedše do domu, nalezli děťátko s Marií matkou jeho a padše, klaněli se jemu: a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato, kadidlo a mirru.

(Nový zákon, Ev. Sv. Matouše 2, verše 1, 10, 11, Bible Kralická)

Co je v pozadí náboženské symboliky těchto darů, by musel říci někdo zasvěcenější. Zlato ovšem je nejušlechtilejší kov, je symbolem nejen bohatství, ale také čistoty. Čichové vjemy z vůně kadidla navozují slavnostní atmosféru v mnoha náboženstvích. Také myrha patří mezi vonné látky.. Ale je tu něco více: zlato, kadidlo a myrha patří mezi léky nebo (kadidlo) preventivní prostředky. Tříkrálová legenda je v křesťanském povědomí hluboce zakořeněna - pamatujete se ještě na koledníky (My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví, vinšujem vám...)? Legenda dokonce zakotvila i v naší historii: Tříkrálová deklarace byla slavnostním prohlášením českých poslanců vídeňské říšské rady a zemských sněmů historických zemí Českého království z 6. 1. 1918, v němž byly formulovány cíle národněosvobozeneckého boje českého a slovenského národa. Nevím, zda sem patří Tříkrálové ostrovy (Three Kungs Inlands), tři malé ostrovy patřící k Novému Zélandu. Nevím to proto, že v angličtině se třem králům říká „The magues“ a tříkrálové legende „epiphany“ (z ř. fanó - ukazuji, epifaneia - zjevení). Znamená tedy zjevení nadlidské bytosti. Leč tento vánoční článek bude o lékařském použití zlata, kadidla a myrhy.

Zlato
Od dvacátých let našeho století se některých solí zlata používá v léčbě revmatoidního zánětu kloubů, artritidy. V roce 1960 bylo dokázáno, že zlato skutečně působí léčebně. Konkrétně jsou to injekční preparáty aurotiomalát a aurotioglukóza (obsahující 50 % prvkového zlata) a auranofin, který může být podáván i ústy a obsahuje 29 % zlata). Tyto léky se kromě jiných tkání vážou také v kloubech a mírní tu zánět, přesný mechnizmus působení není znám. Předpokládá se potlačující působení na některé imunitní mechanizmy a na některé bílé krvinky. Soli zlata patří mezi antirevmatika "druhé řady" a používá se jich obvykle až poté, když antirevmatika první řady (aspirin, brufen apod.) po několika měsících léčby nezaberou. Třicet tablet auranofinu stojí asi 500 korun a pojišťovna je hradí jen zčásti. Podobné jsou ceny injekcí aurotimalátu sodného. Nevýhodou léčby zlatem je častá toxicita, nežádoucí účinky, hlavně v trávicím ústrojí. Při takových toxických projevech léků obsahujících zlato se používá podobných prostředků jako při otravě arzenem nebo rtutí. Je to dimerkaprol neboli BAL (British anti-lewisite), vyrobený původně jako lék na otravu bojovým plynem lewisitem, podobným yperitu. Takže soli zlata jsou nejen lékem, ale mohou být i jedem.

Kadidlo
Kadidlo je směsí vonných dřevin a jiných pryskyřic, myrhy, semínek, kořenů i usušených květů. Odedávna se v různých náboženstvích používalo jako obětina. Pálí se na rozžhaveném dřevěném uhlí v kadidelnicích a vzniká vonný dým. Ten v chrámech, modlitebnách a na posvátných místech navozuje přes čichové vjemy slavnostní pocity. Fyziologie čichu je velmi propracovaná: ví se například, že vonné nebo smrduté látky (odoranty) mají poměrně malou molekulovou váhu, že se v nosní sliznici vážou na zvláštní proteiny (OBP - odorant binding proteins). I nervové dráhy vodící čichové podněty jsou dobře známy. Jsou nervové poruchy projevující se poruchou čichu - anosmie nebo hyposmie, dysosmie - u nichž se předpokládá porucha některého z čichových receptorů. Při dysosmii člověk čichově vnímá vůni, která v dýchaném vzduchu není. Čichových podnětů se odedávna používalo k povzbuzení vědomí při omdlení - čichání čpavkové vůně čpavku. Možná, že vůně kadidla při náboženských obřadech se používá nejen k navození slavnostní atmosféry, ale i k povzbuzení vnímavosti. Ale to není vše. Vykuřování se ve starověku používalo jako dezinfekce vzduchu při epidemiích. Je na tom něco? Nyní V. Bencko píše (Indoor environment 3, 213, 1994): Během epidemií moru byly domy vykuřovány pryskyřičným dřevem, jalovcem, levandulí aj., ale také dehtem, sírou. Zabíjení baktérií dýmy a parami bylo vskutku mikrobiologicky ověřeno. Některé bakterie zabíjí dokonce dým z hořícího papíru, tabáku nebo trávy. Dým z jednoho kilogramu smůly vydezinfikoval 3 000 krychlových metrů vzduchu za 30 minut - účinnými složkami jsou asi fenolické kyseliny. Dokonce někteří autoři našli nejlepší dezinfekční účinky při pálení kadidla. Také dým z borového jehličí působí dezinfekčně. Uvažovalo se i o možnosti použít dezinfikující dýmky při biologické válce... V témže časopise (3, 292, 1944) I. Madany z Bahreinu a D. R. Crump z Anglie rozebírají dezinfekční složky z páleného kadidla - benzaldehyd, benzylalkohol, formaldehyd, acetaldehyd a jiné. Varují ale, že příliš mnoho dýmu z kadidla v uzavřeném prostoru může zabít. A tak hygienici, i když nezměrně více starostí mají s následky znečišťování vzduchu v přírodě i domech, neopomíjejí ani možnost příznivého účinku dýmajícího kadidla. Zda použití kadidla při náboženských obřadech vzniklo na základě starověké empirie při epidemiích, je těžko soudit. Ale nepochybně ten druhý dar tří králů je také dezinfekční prostředek.

Myrha
Myrha (z arabského murr - hořký) je ztuhlá vonná klejopryskyřice (klovatina) z keře myrhovníku (genus Commiphora, Burseraceae), rostoucího v tropické Asii, Arábii a Přední Indii. Myrhy je několik druhů a stále se používá ve farmacii a parfumerii. Nyní ji věnují pozornost v „Nature“ (379, 29, 1966): Především se tinctura myrrhae stále ještě někde používá pro její protibolestivé účinky. Na jednom obraze Venturata di Maso (1402-1486) je Marie Magdalena s nádobou myrhy. Podle Evangelia Sv. Marka bylo vinum murratum (víno s myrhou) podáno Ježíši Kristu před ukřižováním. Staří Egypťané používali myrhu k balzamování, pro staré Židy byla rituálním olejem. Hippokrates je používal na opary, staří Řekové na infekce oka a úst. Ve zmíněném článku v Nature skupina italských vědců sděluje, že se jí z myrhy hmotovou spektrometrií a nukleární magnetickou rezonancí podařilo izolovat tři látky, z nichž dvě mají protibolestivý účinek. Působí v mozku na opiátové receptory, stejně jako morfin a heroin. Opium je zřejmě silnější, a proto myrhu z protibolestivého léčebného použití časem vytlačilo. Krom toho jeho zdroj (mák setý, Papaver somniferum) byl více po ruce. „Opiátový“ účinek je také na zábranu léčebnému použití nových látek - vedl by zřejmě k návyku. Ježíš Kristus tedy přišel do styku s myrhou nejméně dvakrát: na začátku a na konci svého života. 1)

Poznámky

1) Poděkování: Za pomoc při hledání pramenů děkuji panu doc. MUDr. Milanu Špálovi a panu prof. MUDr. V. Benckovi, 1. LF UK.

Diskuse

Počet příspěvků: 1