Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Co nám čich může říci o stavu mozku?

Publikováno: Vesmír 95, 283, 2016/5

Mnoho různých nemocí je doprovázeno změnou čichového vnímání. Výrazné to může být např. u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, deprese či schizofrenie. Čich se však postupně zhoršuje také s věkem, a to možná již od čtvrté dekády, u mužů průměrně o něco dříve než u žen. Tohoto poklesu si začínáme více všímat po šedesátce, a to i u normálního, tedy nepatologického stárnutí, které je definováno absencí nemoci a nemohoucnosti. Po osmdesátce pak změny v čichovém vnímání již velmi citelně ovlivňují kvalitu života minimálně u tří čtvrtin lidí. Čich lze hodnotit různě, například pomocí komerčně dostupných testů, které fungují způsobem „přičichni a pověz“ (co by mohlo být zdrojem pachu, zda se daný pach liší od jiného pachu atd.).

Výsledky získané od zdravých osob slouží jako norma, s níž se porovnávají hodnoty u rizikových skupin stejného věku ohrožených například výše uvedenými chorobami. Závažné zhoršení čichu mnohdy patří k jejich prvním projevům a u některých nemocí se dostavuje i několik let předtím, než je zjištěno poškození mozku a významný pokles výkonu v neuropsychologických testech. U psychiatrických onemocnění, zejména u schizofrenie, je obzvlášť důležité sledovat také změny pociťované příjemnosti a dalších charakteristik pachů. Testování čichu může posloužit nejen při stanovování diagnózy, ale také jako neinvazivní ukazatel změn ve funkci těch oblastí mozku, jež jsou za zpracování čichových informací rovněž spoluodpovědné. Přesto se čich v běžné neurologické a psychiatrické praxi systematicky nevyšetřuje.

Obvykle se hodnotí jen anamnesticky nebo orientačně pomocí známých stimulů. Tento přístup však má jen velmi nízkou citlivost, neboť subjektivní hodnocení vlastního čichu se rozchází s výsledky čichových testů. Vyšetření čichu lze kombinovat třeba s elektrofyziologickými či zobrazovacími metodami. Pomůže pak například sledovat rozvoj choroby nebo zhodnotit účinnost terapie. Stále však před námi stojí několik zásadních úkolů. Není například jasné, zda a nakolik určitý druh poruchy čichu souvisí s rozvojem dané choroby. Nejsou totiž zatím k dispozici dlouhodobé studie změn čichu a zároveň strukturních a funkčních deficitů v relevantních oblastech mozku v průběhu onemocnění. K nápravě současného stavu by měly přispět také studie probíhající na NÚDZ.

Literatura

Martinec Nováková L., Štěpánková H., Vodička J., Havlíček J.: Přínos vyšetření čichu pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 78/111(5), 517–525, 2015.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201605_282-283.pdf (290 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky