Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Co je houba na vavřínu z Gomery a Tenerife?

(ad Vesmír 80, 182, 2001/4)
Publikováno: Vesmír 80, 432, 2001/8
Obor: Biologie

Ve 4. čísle Vesmíru byl uveřejněn článek Petra Nohela „Houba z Gomery a Tenerife“ s detailní fotografií. V textu je uvedeno, že se neví, jaký je to druh houby a zda patří mezi vřeckovýtrusné, nebo stopkovýtrusné. Shodou okolností se mi v té době dostala do rukou kniha německých botaniků Petra a Ingrid Schönfelderových Die Kosmos-Kanarenflora (Franckh-Kosmos Verlags-Gmbh & Co., Stuttgart 1997), v níž je zmíněno, že houba na vavřínu – v knize pěkně vyfotografovaná – se vědecky jmenuje Laurobasidium lauri. Z vlastní zkušenosti houbu na vavřínu neznám, a proto jsem začal hledat v zahraniční literatuře, která je o této houbě dost bohatá. Mé pátrání vyústilo v souhrn poznatků, o něž se s čtenáři Vesmíru rád podělím.

Uvedenou houbu popsal německý paleobiolog (!) Hermann Theodor Geyler již před 127 lety jako Exobasidium lauri (Bot. Zeitung 32, 322–326, 1874) a do monotypického rodu Laurobasidium, který nově vytvořil Walter Jülich, byla přeřazena až o 108 let později (Int. J. Mycol. Lichenol. 1, 117–120, 1982). Parazituje výhradně na živých kmenech vavřínů, a to jednak středozemního vavřínu ušlechtilého Laurus nobilis (na něm ji udávají Eriksson a Wall z Itálie a Portugalska, viz Götebors Svampklubb 1979, 1–10), jednak vavřínu kanárského L. azorica, známého spíše pod synonymním jménem L. canariensis, jehož výskyt je omezen na Azory, Madeiru, Kanárské ostrovy (Tenerife a Gomeru) a západní Maroko (tj. oblasti takzvané makaronéské flóry). Vavřín kanárský má na rozdíl od vavřínu ušlechtilého plstnaté mladé větévky i rub listů.

Mycelium houby žije v mezibuněčných prostorách pletiva hostitelské dřeviny a vyvolává tvorbu zvláštních houbových hálek (výrůstků) na ploše až půl metru. Hálky jsou obvykle 5–10 cm dlouhé a 1–1,5 cm široké, zprvu olivově nebo světle hnědě zbarvené, později žlutohnědé, hrbolatě kyjovité nebo pentlicovité, jednoduché nebo nepravidelně větvené. Živě připomínají některé druhy hub z čeledi kyjankovitých (Clavariaceae), avšak houba s nimi není příbuzná. Její hálky, které byly kdysi mylně považovány za vzdušné kořeny vavřínů, se tvoří v zimě a na jaře, a teprve koncem jara a začátkem léta se po krátkou dobu na jejich povrchu vytvářejí plodnice houby v podobě velmi tenkého povlaku. Na něm se nachází hymenium s dlouhými štíhlými bazidiemi (až 150 m dlouhými a 6–8 m širokými) a výtrusy, které jsou skoro vřetenovité, tenkostěnné, přehrádkované, 15–20 × 4–6 m velké; ty mohou vyklíčit v hyfu, ale častěji z nich vyrůstají menší, nepohlavně vznikající válcovité výtrusy nestejné velikosti, konidie. Hálky jsou jednoleté, postupně zanikají a tvoří se nové.

Pokud jde o systematické zařazení houby vyvolávající hálky na vavřínech, naznačuje již její latinské rodové jméno, že patří do třídy hub stopkovýtrusných (Basidiomycotina, Basidiomycetes), a to do podtřídy (skupiny) nižších stopkovýtrusných – Phragmobasidiomycetidae (Heterobasidiomycetes). Většina autorů ji dále řadí do čeledi plískovitých (Exobasidiaceae), avšak např. Eriksson a Wall (1979) se domnívají, že náleží spíše někam mezi HomobasidiomycetesHeterobasidiomycetes.

České jméno houba na vavřínu ovšem nemá (u nás přirozeně neroste), avšak česky bychom ji mohli nazývat plíska vavřínová. Je totiž do značné míry podobná některým druhům rodu plíska (Exobasidium), od nichž se podle výše citovaných prací Erikssona a Walla (1979) a W. Jülicha (1982) liší přítomností přezek na úzce válcovitých hyfách. Evropskou monografii rodu Exobasidium publikoval před 20 lety švédský mykolog J. A. Nannfeldt (Symb. Bot. Upsal. 23, 1–72, 1981/2), podle nějž je v Evropě známo 27 druhů rodu plíska parazitujících výhradně na zástupcích čeledi vřesovcovitých (Ericaceae). Z plísek je u nás nejhojnější nápadná plíska brusinková – Exobasidium vaccinii, která působí zduření a změnu barvy listů brusinky obecné – Rhodococcum vitis-idaea = Vaccinium vitis-idaea; ty jsou pak miskovitě ztlustlé, na líci jasně červené a na rubu bělavé až světle růžové.

Citát

Karel Pstružina: Je kuhnovské paradigma v krizi?, Filosofický časopis 49, 197-212, 2001/2

Má-li věda vytvářet nové a nové teorie, musí mnohdy začít s čistým stolem, nebo jinými slovy s prázdnou myslí. Jen tak není originalita představ strhávána k navyklým schématům a jen tak má věda možnost překročit dosažený stav...

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2001_V432-433.pdf (612 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky