Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Číselná hra s nejistotou

Publikováno: Vesmír 96, 488, 2017/9

 Problémy energetiky pramení mimo jiné z nákladnosti infrastruktury, která se buduje postupně a na poměrně dlouhou dobu. S důsledky dnešních investičních rozhodnutí se budeme vyrovnávat příštích třicet let. v tomto kontextu je poměrně nepříjemné, že říci o budoucnosti energetiky něco určitého dost dobře nelze.

Investičních prostředků není nikdy nazbyt a jejich alokace není záležitost čistě technická nebo vědecká. Jde o velmi obtížná politická rozhodnutí od lokální po celoplanetární úroveň.

Do hry vstupuje řada faktorů od vlivu klimatických změn přes politickou destabilizaci klíčových regionů po ekonomický vzestup některých zemí a prudký nárůst jejich energetických nároků.

Mnohé trendy, jejichž projekce do budoucnosti je pro dnes činěná rozhodnutí důležitá, nemají lineární ani jiný předvídatelný průběh, kdykoli v nich mohou nastat skoky způsobené jak inovacemi, tak faktory mnohem komplexnějšími. Příkladem jsou psychologicko­sociální dopady havárie ve Fukušimě. Je přitom třeba odlišit dlouhodobé trendy od turbulencí způsobených jak lidskými aktivitami, tak přírodními procesy (např. důsledky El Niño).

O záměrných, ekonomicky a politicky motivovaných zkresleních vstupních dat, která se týkají například odhadů zásob ropy na jednotlivých nalezištích, ani nemluvě. Instalovaný výkon větrných a solárních elektráren prudce roste, podle některých odborníků se však tento trend zpomalí dří­ve, než by se zdálo. „To, o čem píšou média, neodpovídá tomu, co říkají fakta a statistické údaje,“ řekl pro časopis New Scientist Jan Petter Hansen z univerzity v norském Bergenu, spoluautor nedávné studie, podle níž větrná a sluneční energie společně dosáhnou vrcholu (okolo 1,8 TW) už kolem roku 2030, tedy v době, kdy nebudou mít ani desetiprocentní podíl na světové produkci energie.1)

Z jejich dosavadní růstové křivky lze podle Hansena a jeho kolegů usuzovat na sigmoidní průběh, který je v případě ropy znám jako Hubbertova teorie ropného zlomu a který platí i pro vodní a jaderné elektrárny. Příčiny zlomu jsou však pokaždé jiné a predikce vycházející z dnes dostupných dat se mohou mýlit.

Už čtyři roky po sobě klesá globální produkce elektřiny z fosilních paliv, na čemž se podílí zejména pokles využití uhlí (loni snížení o 7,1 % proti roku 2015). V tomto ohledu byl dlouho patrný rozdíl mezi zeměmi OECD (prudký pokles) a zbytku světa (stabilní růst). V posledních letech je však uhlí ve výrobě elektrické energie na ústupu i mimo OECD. Hlavní zásluhu na tom má vývoj situace v Číně, která je největším producentem (46,1 % celku) i spotřebitelem uhlí (50,6 %). Spotřeba v ní klesá už od roku 2014. V Indii sice spotřeba stále roste, ale růst výrazně zpomaluje.

V roce 2014 publikovali Miroslav Vrba a Miroslav Vlček ve Vesmíru důležitý článek „Jazz, nebo Symfonie?“. Rozebírali v něm závěry kongresu Světové energetické rady z roku 2013, týkající se scénářů vývoje energetiky do roku 2050.2) „Pro energetiku na celém světě budou příští desetiletí spojena s nejistotami v rozsahu, který dosud neměl obdoby. Tlaky a výzvy, které souvisejí s rozvojem a požadovanou transformací energetických soustav, jsou nesmírně silné a netýkají se jen vytváření energetického mixu a infrastruktury pro energetiku 21. století.“ Tři roky, které od tohoto článku uplynuly, vysokou míru nejistoty potvrzují.

Poznámky

1) Hansen J. P., Narbel P. A., Aksnes D. L., Renew. Sust. Energ. Rev., DOI: 10.1016/j.rser.2016.11.257.

2) Vesmír 93, 412, 2014/7. Rozsáhlejší výtah ze zprávy World Energy Council v českém jazyce je na goo.gl/HJncZQ.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201709_488-489.pdf (1 MB)

Diskuse

Žádné příspěvky