Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Chemické názvosloví

Publikováno: Vesmír 80, 4, 2001/1
Obor: Chemie

Chtěl bych - a kvůli tomu se hlavně ozývám - upozornit na nově vyšlý Průvodce názvoslovím organických sloučenin podle IUPAC (byl již zmíněn v č. 6 Vesmíru na s. 304), který kodifikuje české chemické názvosloví organických sloučenin. Bylo by velice žádoucí a záslužné, kdyby jeho pravidla dodržoval i Vesmír včetně pravopisu názvů, přestože se tomu stále ještě (malá) část redaktorů brání poukazem na Akademický slovník cizích slov. Jak je mi známo, ten však již v tomto ohledu sklízí kritiku i od jazykovědců. Zde cituji z dopisu, který jsem dostal od nejmenovaného linguisty:

"Váš příspěvek na konferenci TERMINA [...] nemohu vidět jinak než jako další z fundovaných a oprávněných kritik přístupu, který byl zvolen při tvorbě Pravidel '93, a zejména podcenění (nebo snad přímo přehlížení) potřeby komunikace s odbornou a vůbec širší veřejností. Autorský kolektiv si již v době těsně po uveřejnění nové kodifikace užil své, ovšem zcela po zásluze. Smutnou realitou je, bohužel, že jak Pravidla, tak Akademický slovník cizích slov jsou primárními referenčními příručkami, a takto infiltrují do odborných a populárně naučných textů tzv. progresivní vývojové tendence českého pravopisu."

Cítím též potřebu ozvat se na jazykový koutek ve Vesmíru 79, 657, 2000/11, neboť se týká mého téměř výrobního prostředku - odborné terminologie.

Tedy ten koutek je aktuální, zdařile a živě napsaný. Nemůžu však jako stálý uživatel odborné terminologie s některými názory autorky souhlasit.

(1) První ukázka textu je nepochybně přecpána zbytečnými termíny, ale přetlumočení autorky zachází do opačného extrému - to je projev člověka se základním vzděláním, kde ovšem o žádnou terminologii nejde. Pochybuji, že by takový příspěvek Vesmír přijal.

(2) Druhé ukázce neporozumí nejen gymnazista, ale jakýkoliv neodborník, byť s přírodovědným vysokoškolským vzděláním, pokud nepracuje právě v této úzké oblasti. Tady bych rád opravil několik významových omylů: konstrukt zde znamená výtvor (pojem nedává smysl), hybridní není zrůdný (všichni jsme hybridy !) a represor zde znamená potlačovatel, nikoli násilník.

(3) Předponu sub- rozhodně nelze zatracovat. Někdy ji lze nahradit českou předponou pod-, ale dost dobře ne tehdy, je-li zbytek slova cizího původu. Jsou-li slova subpopulace, subkompartment, subsystém a řada jiných se sub- plevelná a zbytečná, ovšem nemůže rozhodnout linguista, ale jen odborník příslušného oboru. Já osobně se naopak domnívám, že jsou nezbytná.

(4) Slovo terminologie je v nadpise užito chybně, správnější je mluvit o textu zamořeném termíny. Terminologie má poněkud odlišný význam.

Z konkrétních prohřešků redakce Vesmíru bych chtěl upozornit na tyto dvě:

V článku výborného autora Dr. Cílka (79, 323, 2000/6) kromě staré bolesti (metan bez "h") se vyskytuje projev opačného názvoslovného extrému - používání hyperprogresivního názvu, který předbíhá dobu. Tím je název sulfan pro starý známý sirovodík. Můžu Vám téměř zaručit, že tento název převážná většina chemiků (!) nezná. Takový název by se ovšem tím méně měl vyskytovat ve vědecko-populárním časopise. K témuž článku ještě poznámku: atmosféry jako jednotky tlaku jsou už desítky let opuštěny. Podobně ani etyl (79, 432, 2000/8) není na místě.

K příspěvku A. Vítka v srpnovém čísle (79, 477, 2000/8): Vzorec glykolaldehydu je napsán nešťastně, neboť vzbuzuje klamné zdání o vazebných poměrech v molekule. Názvy typu mravenčan methylnatý jsou též již desítky let opuštěny z několika závažných důvodů.

Jaroslav Kahovec, Ústav makromolekulární chemie

AV ČR, e­mail: kah@imc.cas.cz


Odpověď: Proč potřebujeme termíny jak v zdomácnělé, tak v mezinárodní podobě, vysvětlil na konferenci TERMINA ’94 prof. PhDr. Milan Jelínek: [...] vytvářejí se dvě funkčně rozlišené lexikální vrstvy, z nichž jedna slouží pro komunikaci odborně popularizační, popř. odborně didaktickou, druhá pak pro odborně teoretickou. Vůbec je třeba dbát toho, aby se kodifikačními zásahy nezmenšoval počet prvků v konkurenčních množinách. [...]

K jazykovému koutku ve Vesmíru 79, 657, 2000/11

ad (1) Jak jinak zvýraznit nevhodnou formulaci než uvedením opačného extrému? V zmíněné kontrastní větě (...zvíře trefí ke krmelci) samozřejmě "nejde o terminologii", ale naopak o návod jak se terminologie zbavit. Překvapil mne však názor, že text bez terminologie je "projevem člověka se základním vzděláním". Termíny nemají na hloubku myšlenky žádný vliv, jsou pouze "v dobrých rukou dobrými pomocníky". Přemíra termínů pak nejen úroveň prostého sdělení nezvýší, ale spíše z prostého učiní prostoduché.

ad (2) Posuny významů (vytlačí zrůdnou bílkovinu apod.) byly uvedeny jako ukázka omylů, jichž by se při četbě mohl dopustit středoškolák s bohatou univerzální znalostí cizích slov, ale bez znalosti oborové terminologie. Nerada bych čtenáře urážela podrobným rozborem žertu.

ad (3) Předponu sub- nezatracuji, nýbrž kritizuji její nadbytečné užívání v populárněvědeckém textu. Upozorňovat na to mají právě jazykovědci (oborový specialista si toho už prostě nevšimne).

ad (4) Terminologie je 1. nauka o termínech, 2. soubor termínů určitého oboru. Puntičkářskou námitku přijímám - text (naštěstí) nikdy není zamořen celým souborem najednou.

Ostatní připomínky k článkům ve Vesmíru převážně vyplývají z toho, co již bylo řečeno, tj. z rozdílu mezi čtenářskými okruhy odborného a populárněvědeckého časopisu. Se sulfanem jsme skutečně "předběhli dobu" - řídili jsme se právě tou publikací, kterou J. Kahovec doporučuje - ale v článku 79, 323, 2000/6 byl nový termín objasněn: (postaru sirovodík).

Pavla Loucká

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2001_V004-006.pdf (397 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky