Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Červené dřevo čeledi Meliaceae

< předchozí | seriál: Palmy a dřeviny Amazonie | další >
Publikováno: Vesmír 93, 84, 2014/2
Obor: Botanika

Nejznámějším amazonským představitelem čeledi zederachovité (Meliaceae) je Swietenia macrophylla (swietenie velkolistá, americký mahagon, pryskoň, caoba, mahogany).1) Tento druh poskytuje velmi kvalitní červené dřevo, které se snadno zpracovává, není příliš náchylné k praskání a výborně se leští. Využívá se proto především v nábytkářském průmyslu a při výrobě hudebních nástrojů. Pro svoji odolnost se v minulosti používalo i ke stavbě lodí.

Dalším důležitým stromem této čeledi je Cedrela odorata (česnekovník vonný, cedro, red/spanish cedar nebo cigar-box cedar).2) Z červeného a aromatického cedrelového dřeva se kromě nábytku a přepravek na ovoce vyrábějí vysoce ceněné krabice na doutníky.

Dospělí jedinci těchto světlomilných druhů obvykle dosahují v primárním lese výšky kolem padesáti metrů. Mají složené, střídavé listy, jejich drobné květy v latách jsou zdrojem kvalitního nektaru. Plodem je zdřevnatělá tobolka poltící se obvykle na pět chlopní. Vybraní zástupci rodů Swietenia a Cedrela jsou pro svou vzácnost uvedeni v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN3) a v Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy CITES.4)

Výborné vlastnosti a vysoká cena červeného dřeva podněcují jeho nadměrnou – a převážně ilegální – těžbu. Obvykle se těží v primárním lese selektivním a velmi destruktivním způsobem, při kterém jsou nejprve odstraněny veškeré elitní kusy. Poté se pokračuje s menšími jedinci. Dochází tím nejen ke genetické erozi, ale téměř vždy i k ohrožení existence celé populace. V amazonském deštném lese totiž rostou na jednom hektaru desítky až stovky druhů často cizosprašných dřevin a dospělí jedinci téhož taxonu mohou být od sebe vzdálení i několik stovek metrů.

Jakmile jsou vykáceni zástupci zederachovitých, následují další vzácné a žádané dřeviny. Po odchodu prvních těžařů pak v kácení pokračují drobní dřevorubci, les pomalu likvidují a jistým způsobem tak ohrožují celý ekosystém. Původně ilegální cesta bývá často zpevněna a pozemky kolem nové silnice žďářením přeměněny na pastviny či monokulturní zemědělskou půdu s časově omezenou produktivitou.

Většinu z dosud nevytěženého území, na němž se mahagon v Amazonii nachází, obývají příslušníci domorodých etnik. Značná část je v teritoriu tzv. „nekontaktovaných“ kočovných kmenů,5) žijících v dobrovolné izolaci. V těchto rozlehlých a velice obtížně dostupných oblastech byla zaznamenána řada ozbrojených střetů vyvolaných těžaři, nepouštějícími ze zřetele zejména vlastní finanční zisk. Kromě toho, že domorodci disponují jen chabou výzbrojí (luky, šípy a oštěpy), jsou ohroženi i zavlečenými nemocemi. Černý obchod se dřevem je navíc úzce provázán s korupcí a falšováním dokumentů.

Důvodem k ochraně druhů S. macrophylla a C. odorata je i jejich etnobotanický význam. Domorodci využívají prakticky jakoukoli část stromu (od kořene po semeno) jako léčivo. Kůra mahagonu, obsahující třísloviny, je také používána k činění kůží a jako zdroj hnědého barviva.

Jednou z možností, jak zpomalit zánik těchto zranitelných druhů, je jejich kultivace, bohužel značně problematická. Mladé stromy jsou totiž náchylné k napadení housenkami zavíječů rodu Hypsipyla (čeleď Pyralidae), které poškozují terminální výhony, čímž se strom začne předčasně větvit. Tím výrazně klesá jeho komerční hodnota a zájem farmářů o tyto dřeviny upadá. Riziko je možné redukovat jejich pěstováním smíšeně s jinými druhy v agrolesnických systémech nebo na pralesních světlinách.

Cena červeného dřeva bude pravděpodobně i nadále stoupat, proto by jeho nynější výsadba mohla být pro amazonské obyvatele zajímavou investicí do budoucnosti. Avšak z hlediska zachování jedinečné biologické a kulturní diverzity Amazonie je nejdůležitější konzervace zbývajících divokých populací vzácných dřevin, například formou chráněných oblastí.

Literatura

Castillo B. H.: Indigenous Peoples in Isolation in the Peruvian Amazon. International Work Group for Indigenous Affairs (IWGIA), Kodaň, Dánsko, 2004. Dostupné z www.iwgia.org/publications/search-pubs?publication_id=118.

Degen B., Ward S. E., Lemes M. R., Navarro C., Cavers S., Sebbenn A. M.: Verifying the geographic origin of mahogany (Swietenia macrophylla King) with DNA-fingerprints. Forensic Science International, Genetics 7, 55–62, 2013.

Fearnside P. M.: Deforestation in Brazilian Amazonia: History, rates, and consequences. Conservation Biology 19, 680–688, 2005.

Shanley P., Cymerys M., Medina G., Serra M. (Eds.): Fruit trees and useful plants in Amazonian life, Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO), Center for International Forestry Research (CIFOR), People and Plants International (PPI), Rome, Italy 2011. Dostupné z: www.fao.org/docrep/015/i2360e/i2360e.pdf.

Poznámky

1) Slovo „mahagon“ se kromě označení rodu Swietenia používá pro řadu dřevin především z čeledí Meliaceae (např. africká Khaya, asijská Toona) a Dipterocarpaceae (mj. Shorea).

2) Cedrela je zdrobnělinou názvu středomořského jehličnanu cedru (Cedrus sp.), jehož dřevo barvou i vůní připomíná. O problematice cedrů a „cedrů“ viz Vesmír 88, 74, 2009/2.

3) Červený seznam ohrožených druhů mezinárodního svazu ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature, RED LIST of Threatened Species) označuje S. macrophylla, S. humilis a C. odorata za druhy zranitelné. S. mahogani, C. lilloi a C. fissilis jsou považovány za druhy ohrožené (www.iucnredlist.org).

4) V Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (Convention on International Trade in Endangered Species) je S. macrophylla uvedena od roku 2003 v příloze II (Appendix II), stejně jako oba středoamerické druhy S. humilis a S. mahogani. Druhy rodu Cedrela (C. odorata, C. lilloi a C. fissilis) jsou uvedeny v příloze III (www.cites.org).

5) V Peru se jedná mimo jiné o kmeny Murunahua a Chitonahua (řeka Yuruá), Mashco-Piro (Alto Purús, Curanja), Machiguenga (Urubamba) a Ishconahua (pohoří Sierra del Divisor). Zde je třeba také zmínit, že neblahá praxe misionářů, tedy neustálé pokusy o kontaktování těchto kmenů ve jménu šíření víry, bohužel pokračuje do dnešní doby.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201402_084-085.pdf (392 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky