Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Černí nocležníci

< předchozí | seriál: Ptáci | další >
Publikováno: Vesmír 79, 162, 2000/3
Obor: Zoologie

Ptáci, nalézající potravu celý rok, sídlí často ve velkých koloniích – havrani – nebo se na podzim shlukují v hejna, toulají se, ač nejsou ptáky stěhovavými, napsal r. 1941 český ornitolog Josef Jirsík v knize Tajemství ptačího stěhování. O kus dál však již líčí: Tisíce havranů ze severu a severovýchodu také přeletuje naše krajiny a táhne na jihozápad do Francie a Španěl. Tzv. burgundskou branou u Belfortu prý protahuje ročně až třicet milionů havranovitých.. Jak to tedy vlastně je?

S obdivuhodnou přesností, s rozdílem jen několika dnů, se u nás každoročně kolem 15. října objevují první hejna havranů polních (Corvus frugilegus). Jejich přílet bývá spojován s předtuchou brzké tuhé zimy, i když ve skutečnosti jde o pravidelnou migraci havranů do zimovišť ve střední Evropě (Vesmír 74, 384, 1995/7). Havrani, stejně jako ostatní zimní hosté (čečetky, kvíčaly, brkoslavi), nemají žádné mimořádné schopnosti předvídat počasí, jak se lidé často domnívají, pouze reagují na místní povětrnostní situaci a podle toho volí buď bližší, nebo vzdálenější zimoviště. Po příletu havrani hledají potravu především v polích, ale i v okolí vesnic a přímo ve městech. Velmi nápadný je jejich pobyt v zahradách a parcích, kde dohledávají vlašské ořechy, které veverky a sojky nestačily ukrýt (dovedou však objevit i jejich skrýše v trávě a mechu). Je zajímavé, že již podle tvaru koruny ořešáku havrani vědí, kde svou oblíbenou potravu najdou. Když napadne sníh, a zvlášť když vyšší sněhová pokrývka leží dlouho, stahují se do měst a využívají přikrmování. Typický je jejich výskyt na skládkách komunálního odpadu.

O původu havranů zimujících na území České republiky máme velmi podrobné informace díky kroužkování. Z celkového počtu 25 545 havranů, kteří byli u nás okroužkováni do r. 1998, bylo 95 % zimujících ptáků. Mnohem méně jsou zastoupeni ptáci kroužkovaní jako mláďata v hnízdních koloniích. Pouze v letech 1986–1990 počty okroužkovaných mláďat během jedné hnízdní sezony překročily 100, nejvíce (125) jich bylo r. 1986. Nízký počet kroužkovaných mláďat je dán nejen poměrně malým počtem hnízdních kolonií u nás, ale i tím, že hnízdní stromy bývají velmi vysoké a hnízda jsou často stavěna ve slabých koncových větvích, kde jsou téměř nedostupná.

U nás hnízdí havrani hlavně v nížinách a pahorkatinách, nejčastěji v blízkosti větších vodních toků. Kolonie jsou podél Labe, Ohře a Vltavy, v jižních Čechách na Táborsku a Českobudějovicku, dále v okolí Pardubic a Chrudimi. Na severní Moravě hnízdí havrani ve větší části Slezska, na jižní Moravě je nejznámější kolonie poblíž Znojma. Naše největší kolonie je ve veltruském zámeckém parku, kde bylo koncem 80. let napočítáno přes 800 obsazených hnízd (r. 1887 tu však bylo 4392 hnízd). V současné době se „odštěpila“ asi stovka párů, které si postavily hnízda přímo v centru Kralup nad Vltavou.

Stromy veltruského zámeckého parku skýtají nejen bezpečné hnízdiště, ale slouží i jako zimní nocoviště pro statisíce havranů z Prahy a okolí. Každý zimní den se v prostoru mezi Veltrusy, Nelahozevsí a Kralupy nad Vltavou odehrává úžasná podívaná. Na rozlehlé pole a vysoké stromy na jeho okraji se v pozdním odpoledni postupně slétají desetitisíce havranů a vyčkávají téměř do úplného setmění. Chvílemi se zvedají a přeletují, až posléze jako obrovská černá řeka zapadnou do korun mohutných stromů. Za drsného křiku, prolínajícího se s hlasy kavek, obsazují větve.

Stanovit počet nocujících je nesnadné, dolní hranice odhadu se může pohybovat kolem půl milionu ptáků. Celkový odhad početnosti havranů zimujících v České republice dosahuje dvou až čtyř milionů (údaje z období 1982–1985).

S rozedněním začíná po noční přestávce druhé dějství představení. Černí nocležníci se hromadně vydávají na cestu, většina z nich ku Praze. Ti, kteří stráví den v Kralupech, odpadávají z letícího mračna a obalují televizní antény i stromy. Hlavní šik dosahuje okraje Prahy za necelou půlhodinu. Ve městě se pak skupiny havranů rozmísťují na svá každodenní stanoviště (jak nám odhalily desítky kontrolních odchytů kroužkovaných ptáků), a po třetí hodině odpoledne se opět houfují na cestu k nocovišti.

Pravidelné pendlování mezi nocovištěm a potravním okrskem trvá do první poloviny března, kdy ptáci začnou být neklidní a chystají se na cestu do svých dalekých hnízdišť. Hnízdiště všech u nás zimujících havranů leží na území Ruska a severní Ukrajiny. Při pohledu na mapu s výsledky kroužkování však vidíme, že všechny nálezy a místa hnízdních kolonií tvoří úzký pás nálevkovitého tvaru, který sahá v severovýchodním směru až do Permské oblasti před Uralem. Jde o vzdálenost až kolem 2200 km.

V době, kdy k nám táhnou havrani ze severovýchodu, jsou ptáci hnízdící u nás již většinou mimo naše území a směřují do svých zimovišť ve střední a jihozápadní Francii až do Biskajského zálivu. V posledních letech počet zimujících havranů u nás výrazně klesl, ale příčiny změn zatím nelze s jistotou stanovit. V mírných zimách bez sněhové pokrývky totiž velká část ptáků nemusí dorazit až k nám. Jinou příčinou může být i zvýšený zájem o mladé havránky, kteří jsou chutnou zvěřinou. V minulosti byla jejich konzumace běžná i u nás. Nejznámější byl odstřel mladých havranů ve velké hnízdní kolonii na Králičím ostrůvku rybníka Bezdrev, který každoročně pořádalo panstvo z Hluboké nad Vltavou.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2000_V162-165.pdf (488 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky