Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Cedry a „cedry“

Ad Vesmír 87, 826, 2008/12
Publikováno: Vesmír 88, 74, 2009/2
Obor: Botanika

V brakové literatuře přeložené z angličtiny, kterou je náš knižní trh zavalen a přesycen, se to „cedry“ doslova jen hemží. Tu si neohrožený americký hrdina statečně klestí cestu „cedrovým“ pralesem na příkrých svazích pobřeží Tichého oceánu, jinde si japonská gejša zdobí svoji malinkou ložničku čerstvě nalámanými voňavými „cedrovými“ větvičkami, a tam si zase jihoafrický domorodý lovec peče něco dobrého k snědku na ohni z „cedrového“ dřeva. O „cedrech“ lze u nás občas slyšet v našem rozhlase nebo se na ně i podívat v naučných programech naší televize.

V brakové literatuře to příliš nevadí, tam „cedry“ stejně slouží jen k navození zajímavější atmosféry nebo jako ilustrace. Bohužel se ale „cedry“ v posledních letech velmi rychle množí i v literatuře populárněvědecké, nebo dokonce v literatuře odborné přeložené z angličtiny. V naprosté většině případů je to způsobeno nevzdělaností a neinformovaností překladatelů z anglického jazyka.

V Evropě, v Africe kromě Alžírska a Maroka, v Americe nebo v Japonsku žádné cedry nikde přirozeně nerostou, pouze se tam mohou pěstovat v zahradách a parcích jako okrasné dřeviny. Rod cedr (Cedrus) je rodem nádherných jehličnatých stromů, který zahrnuje čtyři známé druhy, některými autory považované za pouhé poddruhy nebo variety jediného druhu.

  • Nejznámějším druhem cedru je cedr libanonský (Cedrus libani), pocházející z Libanonu, Sýrie a Turecka. To je ten strom, jehož habitus (celkový tvar) je zobrazen na libanonské státní vlajce i v libanonském státním znaku. V Evropě se velmi často pěstuje, hlavně ve Středomoří. Hezké stromy rostou i u nás.
  • Na druhém místě je cedr atlaský (Cedrus atlantica), který přirozeně roste v pohoří Atlas v Maroku a v Alžírsku. Také ten se v Evropě v místech s mírnějším klimatem poměrně často pěstuje. I u nás nalezneme pěkné stromy.
  • Třetí v pořadí je cedr himálajský (Cedrus deodara), původem ze západního Himálaje. Odlišuje se svými obvykle převislými větvemi koruny a delšími jehlicemi. Úspěšně se zatím pěstoval hlavně v teplejších oblastech Evropy. U nás se dříve pěstoval jen vzácně.
  • Poslední druh, cedr krátkolistý (Cedrus brevifolia), se přirozeně vyskytuje pouze na ostrově Kypr. U nás se pěstuje jen zcela výjimečně.

Pokud jde o počet a výskyt „cedrů“, je jich mnohonásobně více a vyskytují se prakticky všude. Do rodu „cedr“ jsou zařazovány alespoň některé druhy dřevin z následujících nejméně 16 rodů: Athrotaxis, Calocedrus pazerav, Cedrela česnekovník, Cryptomeria kryptomerie, Cupressus cypřiš, Chamaecyparis cypřišek, Juniperus jalovec, Libocedrus, Melia, Pinus borovice, Tamarix tamaryšek, Thuja túje, Toona, Torreya torreya, Widdringtonia, Xanthocyparis žlutocypřiš.

Nejvíce je „cedry“ zamořena Severní Amerika. Je to vinou systému amerického národního odborného botanického jmenosloví, které se nedá označit jinak než jako matoucí. Spíše než o systému by bylo vhodnější mluvit o naprostém chaosu ve jménech rostlin. Na druhém protipólu je naopak národní botanické jmenosloví české, které je i při vší naší vrozené skromnosti buď vůbec nejlepší, nebo rozhodně alespoň jedno z nejlepších na světě.

Všechny druhy „cedrů“ zde není možno ani jen vyjmenovat, existuje jich příliš mnoho. Jejich podrobnější výčet by se snad hodilo uvést v nějaké specializované příručce pro překladatele z angličtiny. Takže uveďme jen ty, které jsou známé u nás a které se i u nás dají pěstovat pod širým nebem (viz rámeček 1 ).

Z euroasijských „cedrů“ nejvyšší popularity dosáhl zřejmě „cedr“ sibiřský, ve skutečnosti borovice sibiřská (Pinus sibirica). „Cedrové oříšky“, tedy semena této borovice, se v Rusku běžně prodávají. Zadejte klíčové slovo „cedrové oříšky“ např. ve vyhledávači Google. Najde vám několik stovek odkazů, v naprosté většině ovšem pomýlených.

V literatuře psané anglicky se velmi často setkáme jen se samotným slovem cedar. Při překladu do češtiny je možno použít jeden ze dvou způsobů. Pokud je přesně známa lokalita a pokud se na ní vyskytuje přirozeně jen jediný druh cedru nebo „cedru“, použijeme odpovídající rodové a druhové jméno. Takový případ je však velmi vzácný. Ve všech ostatních případech je nejjistější použít pro anglické slovo cedar české jehličnan a například pro anglický výraz cedar forest český jehličnatý les. Snad tím „cedrů“ alespoň v naší odborné literatuře trochu ubude.

"CEDRY“, KTERÉ SE DAJÍ PĚSTOVAT I V ČR
(Původ Severní Amerika, pokud není uvedeno jinak. C. = cedar.)

  • Alaska Yellow-c., California Incense-c., Californian White C., Incense C. Calocedrus decurrens pazerav sbíhavý

  • Alaska Yellow-c., Nootka C., Yellow C. Xanthocyparis nootkatensis žlutocypřiš nutkajský

  • Atlantic White C., White C. Chamaecyparis thyoides cypřišek zeravovitý

  • Canoe C., Giant Redc., Western Red C. Thuja plicata túje obrovská

  • Creeping C. Pinus pumila borovice zakrslá (Asie)

  • Eastern Redc., Pencil C., Red C., Virginian C. Juniperus virginiana jalovec viržinský

  • Eastern Whitec., Northern White C., Swamp C., White C. Thuja occidentalis túje západní

  • Japanese C. Cryptomeria japonica kryptomerie japonská (Asie)

  • Korean C. Pinus koraiensis borovice korejská (Asie)

  • Mountain Red C., Western Red C. Juniperus scopulorum jalovec skalní

  • Port Orford C., Port Orford White C. Chamaecyparis lawsoniana cypřišek Lawsonův

  • Siberian C. Pinus sibirica borovice sibiřská (Asie)

  • Stinking C. Torreya taxifolia torreya tisolistá

  • Soubory

    článek ve formátu pdf: 200902_V073-074.pdf (154 kB)

    Diskuse

    Žádné příspěvky