Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 7
Vesmír č. 7
Toto číslo vychází
14. 7. 2016
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Letní dvojčíslo Vesmíru

Čechy jako impaktový kráter

Publikováno: Vesmír 86, 474, 2007/8
Obor: Geologie

„Já sám jsem nedávno dal vytisknout Čechy jako růži. Mají též tvar překrásného amfiteátru a jako v takové stavbě jsou okrajové zdi, stupně a sedadla, tak i kolem Čech strmí do výše hory, jež je obklopují věčnou ochrannou hradbou,“ napsal Bohuslav Balbín (1621–1688). Vznikl tento podivuhodný tvar vrásněním, jak se domnívá většina geologů, nebo mohl být vytvořen dopadem obrovského meteoritu?

Sedmou veřejnou besedu cyklu Třetí dimenze pořádaly Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita Městské knihovny v Praze a časopis Vesmír 20. června 2007 v malém sále Městské knihovny v Praze. Sestřih vysílal Český rozhlas Leonardo a zvukový i obrazový záznam lze stáhnout (www.rozhlas.cz/leonardo/veda/_zprava/358479), k dispozici jsou i záznamy předchozích diskusí (www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/3102...).

Hosty byli RNDr. Petr Rajlich z oddělení přírodních věd Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, RNDr. Jindřich Hladil a RNDr. Radek Mikuláš, oba z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze. Moderoval Luboš Veverka z Českého rozhlasu Leonardo. Následují neautorizované úryvky z besedy (nejde o doslovný přepis):

P. R.: Kruhová pánev ohraničená horskými pásmy přivedla v osmdesátých letech minulého století astronoma M. Papagiannise k myšlence, že jde o kráter vytvořený pádem obrovského meteoritu před 100 miliony let. Zmíněný časový odhad geologové vyvrátili, je však možné, že sem meteorit spadl již před dvěma miliardami let, v proterozoiku. Tento impakt ovlivnil zemský plášť pod Čechami a struktury z této hloubky se promítají i do dnešního povrchu. Původní suk byl později obtočen vrásněním.

J. H.: Proti impaktům nic nemám, do Země tenkrát skutečně řezal jeden meteorit za druhým. Proto vídáme poměrně velké množství šokových minerálů či materiálů vypitvaných z hloubky Země, množství mikrotektitů apod. Proč tedy máme dnes impaktových kráterů tak málo? Jejich zbytky byly většinou odstraněny erozí, trháním kontinentů, vznikem horských pásem, metamorfózou a deformací. Vliv bombardování meteority musel být veliký. Mohl tu vzniknout suk, ale nemusel. Máme zde orogen zahnutý do oblouku, z jehož středu vyhřezly horniny pláště. Nebazíroval bych na kruhu, ale podíval bych se na jednotlivé kousky, z čeho jsou udělány. Většina soudobých geologických prací vysvětluje, kdy se Čechy vyvrásnily a jak se potom vše poskládalo, a to podle datování minerálů. V publikacích o českém a moldanubickém plutonu se dočteme, že tento materiál byl před 350–320 miliony let silně taven a střihán, moldanubikum bylo taženo výrazně nahoru apod.

L. V.: Můžete vysvětlit, co je ono klasické pojetí, tj. dnešní názor na stavbu Českého masivu?

R. M.: Podle klasického pojetí vznikl Český masiv jako celek z jednotlivých bloků koncem prvohor, v důsledku variského vrásnění. Takto vzniklé prvohorní horniny se skládají jednak z mnoha slepených trosek po horotvorných srážkách někdejších kontinentů, jednak z vyhřezlých částí orogenních kořenů. Nevíme, do jaké míry je složitost Českého masivu složitostí hodinového stroje, jemuž lze porozumět, nebo složitostí plechovky s nahodile nasypaným obsahem, jíž porozumět nelze.

P. R.: Český masiv není jen oblouk, ale uzavřený kruh vnitřní pánve, v němž je další kruh se středovým pahorkem (u Mladé Vožice). Ten má pod sebou ve svrchním zemském plášti asi pětikilometrovou prohlubeň. Impaktová geologie prokazuje, že v určitých místech proběhl vysoce energetický pochod přesahující možnosti pozemských zdrojů (tlak až 30 gigapascalů). Přeměnou za těchto okolností se z grafitu stane diamant, aniž změní tvar, nebo se hornina obrovskou energií za studena okamžitě přemění na sklo. Charakteristická je také šoková přeměna křemene, která úplně naruší jeho stavbu. K šokovým jevům lze doplnit ještě drcené granáty, nalézané jak v celém Českém masivu, tak v kráterech jinde na světě.

J. H.: Součástí Českého masivu jsou také barrandienské vápence. Ty se ukládaly v oceánských prostorách, které později zanikly při horotvorných procesech. Pokrývají je uloženiny hlubokomořského příkopu, do nichž byla dopravena drobná zrnka zirkonu z dalekého okolí. Jsou různě stará: od tří miliard až do 400 milionů let, nejhojnější jsou však 650 let stará (z neoproterozoika). Kdyby zde byl paleoproterozoický kráter předtím i potom, musely by tyto mořské uloženiny vypadat úplně jinak. Také pro výskyt hornin s mikro diamanty či šokově deformované křemeny lze najít jiná vysvětlení. Jde o horniny vytažené z velkých hloubek, jindy snad o produkty mladších a menších impaktů.

R. M.: Impakty byly důležité jak pro vývoj života na Zemi, tak pro formování Země. Je otázka, zda impaktem vznikl zrovna Český masiv. Na něm samotném leží spousta sedimentárních či vyvřelých hornin, které nejsou omezeny jen na území Českého masivu a jsou nějak vrásněny. S impakty jako takovými souhlasíme, není však v našich silách najít všechny, vývoj Země je totiž zase maže. Nevíme, co se zachová a co ne. Nesnažme se hledat impaktové krátery tam, kde nejsou. Jak píše Petr Rajlich ve své knize: „Člověk by neměl věřit tomu, co si vlastníma očima neohmatá.“

Následující diskusní večery Třetí dimenze se konají v malém sále Městské knihovny v Praze třetí středu v měsíci od 19 hodin:

  • 19. 9. 2007 – Svět na přání: Média pro třetí tisíciletí

  • 17. 10. 2007 – Naše lesy – stresy minulé, současné i budoucí

  • Soubory

    článek ve formátu pdf: 200708_V474.pdf (106 kB)

    Diskuse

    Žádné příspěvky