Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Cavyky, ciráty a okolky

Publikováno: Vesmír 78, 56, 1999/1
Obor: Různé

Ten s tím ale nadělá, to my s tím neděláme žádné... ale teď co? Cavyky? Ciráty? Okolky? Vždyť je to totéž! Anebo není? Zatím si povězme, že je to jen přibližně totéž, jinak by nás asi ani nenapadlo se na to ptát. Pokusme se však společně dospět k nějakému přesněji formulovanému závěru.

Jak vlastně ta slova vznikla? Cavyk původně znamenal to samé co váda, hašteření, hluk, povyk (dle J. Jungmanna též „rumreych“), dokonce existovalo sloveso cavykovathulákat, řvát, povykovat, hašteřit se, bouřit, dovádět. Dnes už neznáme cavyk, ale jen cavyky, a používáme je v podobném kontextu jako okolky i ciráty. V nářečích možná při velkém štěstí zachytíme i cabyky, cafiky či cahoty (připodobněno k drahoty). Podle Jungmanna vznikly cavyky zkřížením slova cáry (ve významu váda, hluk, ale i okolky) se slovem povyk. Původně dělat cavyky znamenalo totéž co dělat z něčeho cáry – dělat drobné útržky, rozšlapávat to, cupovat, škubat nebo podobně destruovat. (Rozcupovat lze zřejmě i myšlenku nebo postup v nějakém úsilí.)

Ciráty (též ceráty, ba i caráty) mají mnohem průzračnější původ. Do češtiny se cirát (ve významu ozdůbka, titěrnost, šperk) dostal prostřednictvím němčiny (Zieratozdoba), pochází ovšem pravděpodobně z (barokní a pozdější) latiny, viz např. altaria cum cyradis et coloribus (oltáře s ozdůbkami a barvami). Podle jedněch účtů za výzdobu kostela bylo sochaři vyplaceno pro cyradis e ligno querciano (za ozdoby z dubového dřeva)... teď nevím kolik, nezáleží na tom. Přenesení významu je však na první pohled srozumitelné – bez velkých cirátů znamená vlastně bez ozdob, prostě, jednoduše. Existovalo i slovo – dnes už zastaralé – cirátný (zbytečně obřadný, prázdně zdobný).

Slovo okolek vzniklo z příslovce (později předložky) okolo, a to zas pochází z jiné předložky (ob) a podstatného jména (kolo). Samo kolo pak souvisí nejspíš s latinským slovesem coló (pohybovat se kolem něčeho fyzicky i v přeneseném slova smyslu, tj. zabývat se něčím). Původní okolek (v jednotném čísle) znamenal prostě okolí něčeho (křiwá linie, giž kruh gest obmezen) nebo otočení dokola (otočenj kola okolek slowe; pes se okolkem točj). Slovní okolky jsou pak chozením kolem podstaty (třeba horké kaše).

Teď, když víme, jak slova vznikla, bude pro nás snazší vypátrat rozdíly mezi jejich dnešními významy. Nejlépe to poznáme na různých více či méně soudobých slovních spojeních. Cavyky (okolky, průtahy, drahoty) najdeme v rčení nedělejte s tím cavyky či odpověděl bez dlouhých cavyků. Jen málo se od cavyků liší ciráty (okolky, cavyky): to je ale cirátů!, nač ty ciráty?, bez dlouhých cirátů..., jaképak ciráty! O něco větší odlišnost vykazují okolky (jednání nesměřující přímo k cíli, váhání, rozpaky, vytáčky): odpověděl přímo, bez okolků, nedělal s tím žádné okolky.

Našli jsme nějaký rozdíl, nebo ne? Věřte nevěřte, já ho tam cítím. Ciráty charakterizuje prázdná zdobnost, obřadnost, jakási dekorativnost. Pro cavyky jsou typické spíš průtahy, drahoty. K okolkům už vyloženě patří váhání, rozpaky, ba i vytáčky. Musela jsem však projít hodně literárních dokladů, abychom vůbec tuto významovou nuanci mohli formulovat. A tak kdyby vám snad někdo tvrdil, že cavyky, ciráty a okolky jsou víceméně totéž, prosím, nezatracujte ho. Vždyť slovníky se odkazují jedním heslem na druhé a druhým na třetí nebo na první – jen básníci o tom dnes vědí trochu víc. Nakonec i pro nás platí: nedělejme s tím žádné velké... [sem si doplňte to slovo, které je podle vás nejvhodnější], vždyť jazyk se neřídí vojenskými předpisy! 1)

Poznámky

1) Za námět k jazykovému koutku děkuji Václavu Cílkovi.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V055-057.pdf (190 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky