Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Calycophyllum spruceanum, bič na bičíkovce?

| seriál: Palmy a dřeviny Amazonie | další >
Publikováno: Vesmír 92, 562, 2013/10
Obor: Botanika

Třetí nejrozšířenější parazitickou nemocí tropických a subtropických oblastí Jižní Ameriky je Chagasova choroba (Vesmír 91, 560, 2012/10). Uvádí se, že až 40 % tamních obyvatel trpí tímto onemocněním, které je provázeno horečkou, celkovou únavou, bolestmi hlavy, vyrážkou, nechutenstvím, průjmy a zvracením. Původcem těchto problémů je bičíkovec Trypanosoma cruzi (trypanozoma americká, t. Chagasova), zástupce stejného rodu jako africká Trypanosoma gambiense (trypanozoma spavičná), jež je původcem nechvalně známé spavé nemoci.

V dnešní době se Chagasova choroba léčí syntetickými léčivy, která mají velice nebezpečné vedlejší účinky, a mnozí diskutují o jejich skutečné účinnosti. Pro většinu obyvatel Latinské Ameriky jsou navíc finančně nedostupná. Připomeňme, že zhruba 50 % dnes používaných léků má původ v biologicky aktivních látkách získaných z rostlin. Můžeme tedy říci, že ekosystémy bohaté na život jsou stále velmi důležitým zdrojem pro nás neznámých látek, které mají veliký potenciál nejen v medicíně.

Jedním z méně známých víceúčelových stromů pocházejících z amazonského tropického nížinného deštného lesa je Calycophyllum spruceanum z čeledi mořenovité (Rubiaceae). Četní zástupci této čeledi jsou proslulí obsahem látek s biologickou aktivitou, například kávovník (Coffea) a chinovník (Cinchona). Místními obyvateli v Peru, Brazílii a Ekvádoru je C. spruceanum nazýváno capirona či mulateiro. Dorůstá výšky 35 metrů a představuje tak jednu z dominant tropického lesa. Na první pohled zaujme neobvykle hladkým a rovným kmenem. Ten je tak hladký, že dešťová voda tekoucí po jeho povrchu připomíná vodopád. Borka, která se několikrát do roka odloupne, má nápadně svítivě zelenou barvu, jejíž odstín se během roku mění na hnědou až černou. Capirona se pěstuje zejména pro své rychle rostoucí, a přesto kvalitní dřevo, které se vyváží do celého světa. Nicméně je to právě její borka, která se dostává v posledních letech do širšího zájmu vědců. Původní obyvatelé Amazonie capironovou borku aplikovali v podobě odvarů a balzámů na řezné rány, popáleniny, infekce pokožky a další povrchová poranění. Tyto produkty se nanášely i na zvláštní otoky v oblasti očního otvoru, typického příznaku nákazy Chagasovou chorobou. Možná právě při tomto pohledu jednoho z etnobotanických výzkumníků napadlo, že by odvar z kůry mohl mít spojitost s léčením „Chagase“.

Během studia chemického složení borky vědci nalezli širokou škálu látek patřících zejména mezi terpeny a polyfenoly. Jejich antioxidační, antibakteriální a insekticidní účinky vysvětlují dlouhou tradici využívání capirony domorodci. Největší pozornost vzbudily sekoiridoidy. Bylo zjištěno, že dva z nich, sekoxyloganin a diderrosid, vykazují významnou aktivitu právě proti Chagasově trypanozomě.

Ačkoliv přírodních látek, které mají trypanocidní aktivitu, existuje relativně velké množství, vhodné léčivo proti této záludné chorobě se stále hledá. Pokud by v budoucnu capironová borka vzbudila zájem farmaceutických společností, jistě by tím, kromě svých léčivých vlastností, přinesla pro obyvatele Latinské Ameriky i ekonomické výhody v oblastech pěstování. Avšak zavedení nových léčiv do klinické praxe je velice zdlouhavý proces. Nové látky musí projít důkladnými klinickými testy a prokázat, že prospěch pro pacienta vysoce převažuje nad možnými riziky. Tento proces může trvat i desítky let. Přejme tedy capironě, ale i dalším rostlinám hodně štěstí na této dlouhé cestě.

Literatura

Dewick P. M.: Medicinal natural products: A biosynthetic approach, 3rd ed., John Wiley & Sons, Chichester, 187–306, 2009

Fabricant D. S., Farnsworth N. R.: The value of plants used in traditional medicine for drug discovery. Environmental Health Perspectives 109 (1), 69–75, 2001

Lozano E., Barrera P., Salinas R., Vega I., Nieto M., Tonn C., Kemmerling U., Mortara R. A., Sosa M. A.: Sesquiterpene lactones and the diterpene 5-epi-icetexone affect the intracellular and extracellular stages of Trypanosoma cruzi. Parasitology International 61 (4), 628–633, 2012

Uchiyama N.: Antichagasic activities of natural products against Trypanosoma cruzi. Journal of Health Science 55 (1), 31–39, 2009

Zuleta L. M. C., Cavalheiro A. J., Silva D. H. S., Furlan M., Young M. C. M., Albuquerque S., Castro-Gamboa I., Da Silva Bolzani V.: Seco-iridoids from Calycophyllum spruceanum (Rubiaceae). Phytochemistry 64 (2), 549–553, 2003

http://www.raintree-health.com/mulateiro-extract-calycophyllum-spruceanum/

Soubory

článek ve formátu pdf: 201310_562-563.pdf (472 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky