Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Bude diesel jezdit na řasy?

Publikováno: Vesmír 87, 579, 2008/9
Rubrika: Glosy

Podíl oleje v některých druzích mořských řas může dosáhnout až 80 procent a výtěžky okolo 30 procent jsou udržitelné dlouhodobě. To je mnohem více než u kterékoli ze suchozemských rostlin. Řasy také rychleji rostou, svoji hmotu dovedou zdvojnásobit za několik hodin. Proto se o nich uvažuje jako o slibném zdroji „zelené“ energie.

V pokusných bioreaktorech se zatím daří získat z metru krychlového denně až jeden a půl kilogramu sušiny, z níž by bylo možno vyrobit půl kilogramu paliva pro dieselové motory. Představu, jak by mohla vypadat farma na produkci biopaliv z řas, popisuje v časopisu Trends in Biotechnology Y. Chisti z Masseyovy univerzity na Novém Zélandu. Hlavní částí navrhovaného zařízení je „fotobioreaktor“ sestavený z množství rovnoběžných průhledných trubic, do něhož se z promíchávaného rezervoáru vhání živný roztok s násadou řas. Živinami jsou fosfáty, dusičnany, železnaté soli a další minerály, ale také oxid uhličitý jako zdroj uhlíku pro fotosyntézu. Další nezbytnou podmínkou je dostatek světla a vhodné rozmezí teplot (20–30 °C). Kvůli co nejúčinnějšímu využití slunečního svitu je zařízení orientováno severojižním směrem. Trubice mohou být dlouhé až osmdesát metrů, ale jejich průměr by neměl přesáhnout deset centimetrů (vrstva nesmí být silná, aby si buňky nestínily navzájem). Konstrukční prvky zajišťují turbulentní proudění, díky němuž se řasy neusazují a neucpávají systém. Po průchodu trubicí se roztok vrací do rezervoáru. Nejdříve se odebere část naro stlé biomasy a odstraní se kyslík, který je dalším produktem fotosyntézy. Poté se doplní živiny a cyklus se může opakovat.

Biomasa se zpracuje na olej, jenž po úpravě poskytne palivo pro dieselové motory. Sušina zbylá po vytěžení oleje se zčásti využije na výrobu bioplynu pro zabezpečení energetických potřeb zařízení, část poslouží jako surovina pro farmaceutický a potravinářský průmysl nebo jako krmivo. Oxid uhličitý a minerální látky získané při zpracování zbytkové sušiny se vracejí do oběhu jako živiny.

A jak je to s ekonomikou? Současné technologie produkují tunu řas za 3000 dolarů. To je devětkrát víc, než by bylo třeba, aby se tento druh paliva dokázal uplatnit na trhu. Cena ropy ale vytrvale roste, zdokonalení technologie by naopak časem mohlo produkci řas zlevnit. Mnohá naleziště ropy jsou v pouštních krajích s poměrně stálými teplotami a dostatkem slunečního svitu. Kdo ví, zda ropní šejkové jednou nevymění vrtné věže za bioreaktory a černé zlato za zelené? (Trends in Biotechnology 26, 126–131, 2008)

Literatura

Vizi Y. Chistiho zpochybňuje L. Reijnders z Univerzity v Amsterdamu. Údaje o efektivitě navrhovaného systému označil za nesprávné a možnost přípravy biopaliv z řas za nereálnou. Y. Chisti na správnosti svých dat trvá. Viz
Trends in Biotechnology 26, 349–350, 2008,
Trends in Biotechnology 26, 351–352, 2008.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200809_V578-579.pdf (280 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky