Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Brian M. Fagan: Oloupený Nil (Vykradači hrobů, turisté a archeologové v Egyptě)

Mladá fronta, Praha 2001, 157.svazek edice Kolumbus, 368 stran, přeložili Jolana Malátková a Miroslav Verner, doslov Miroslav Verner, náklad a cena neuvedeny
Publikováno: Vesmír 81, 155, 2002/3
Rubrika: Nad knihou

Archeolog a antropolog Brian M. Fagan působil v Livingstonově muzeu v Zambii, od roku 1966 přednáší v USA. Jeho knihu je možné čtenářům jen doporučit – je to poutavé čtení o počátcích egyptologie. Jde o příběh, na němž se podíleli vědci i dobrodruhové, obchodníci i politici. U některých převládalo spontánní nadšení a fascinace světem dávno zaniklé civilizace, u jiných pak bezohlednost a chamtivost nepředstavitelných rozměrů. Český překlad knihy doplňuje „Vybraná česká literatura o starém Egyptě“ a slovníček reálií.

Citát

Brian M. Fagan: Oloupený Nil

Vandalismus vůbec byl vážným problémem. Kupříkladu Cejova hrobka v Sakkáře utrpěla podle Marietta „větší škodu z rukou turistů během posledních deseti než celých předchozích šest tisíc [sic] let své existence“. Není divu, že se Mariette snažil vykopat co mohl, aby zachránil egyptské památky pro budoucnost. Je známo, že po dobu svého působení zaměstnával více než 2780 dělníků, počet mnohem větší, než na jaký by dokázal jeden člověk důkladně dohlížet. […]

V jistém smyslu však není možné tehdejší muzejní úředníky a archeology vinit, že před honbou za poklady zavírali oči. Vždyť všude kolem sebe viděli rozebírání chrámů a pyramid na stavební kámen a obchodníky s plnýma rukama starožitností, které nabízeli turistům. Jejich argumentem bylo, že je lepší dovolit učencům a obchodníkům odvézt vzácné nálezy do Evropy, kde budou chráněny před drancováním a zkázou. Dokud nebylo v Káhiře muzeum, byl takový postoj do určité míry obhajitelný, zvláště po rychlém zániku prvního káhirského muzea v Ezbekíjských zahradách. Důraz na kopírování a dokumentování památek, jakož i na jejich záchranu tím, že budou vyvezeny z Egypta, byl mezi tehdejšími ctihodnými učenci rozšířený.

Tisíce nápisů a papyrů byly odhozeny, spáleny nebo zničeny při horečném hledání památek mnohem efektnějších. Touhou každého evropského muzea bylo získat velké památky, krásné papyry či významné rukopisy. Nikdo se neobtěžoval rozvíjením systematických technik na záchranu nálezů z velkých archeologických lokalit. /s. 237, 249/

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2002_V148-155.pdf (2 MB)

Diskuse

Žádné příspěvky