mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Biopaliva ničí biodiverzitu

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 216, 2009/4

Lidská civilizace je energeticky náročná a své stále rostoucí požadavky nyní uspokojuje zejména těžbou ropy a dalších fosilních paliv. Jejich zásoby jsou však omezené a z definice neobnovitelné, krom toho jejich spalování přispívá k zesílení skleníkového efektu, a tím i ke globálním změnám klimatu. V biopalivech je spatřována výhodná alternativa ke konvenčním energetickým zdrojům. Jde o rostlinné produkty pěstované na plantážích, které se každým rokem obnovují a které neuvolňují více oxidu uhličitého, než kolik ho předtím z atmosféry odeberou. Vlády i nevládní organizace v různých částech světa proto biopaliva podporují jako řešení budoucích i současných ekonomických a environmentálních problémů lidstva.

Bohužel i tady platí, že nic není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Ponechme stranou debaty o tom, zda se biopaliva skutečně energeticky vyplatí (teda zda jejich výroba nespotřebuje více energie, než kolik poté poskytnou) a zda jsou ke globálnímu klimatu skutečně šetrnější. Některé studie tvrdí, že nejsou, jiné dokazují opak.

Jako samostatný problém však vyvstává jejich dopad na světové i lokální druhové bohatství. O tom se v současnosti mnoho neví, ale výsledky prvních studií vypadají varovně. Plodiny, které biopaliva produkují, se pěstují v rozsáhlých monokulturách, jež jsou druhově velmi chudé. Hostí ekologická společenstva tvořená několika málo odolnými a široce rozšířenými druhy. Náročnější organismy, mezi něž většinou patří i ohrožené rostliny a živočichové, se v nich neuchytí. Pokud se plantáž s energetickou plodinou založí na místě, kde dříve bylo původní prostředí (ať už si pod tímto pojmem představíme cokoliv), biologická rozmanitost se téměř jistě sníží. Pěstování rostlin pro produkci biopaliv je ale možné i na plochách, které se dosud využívaly pro zemědělství. Tím se na první pohled nic nezkazí – pouze jedna monokultura vystřídá jinou. Ovšem bez zemědělství nejsou potraviny a bez potravin není co jíst. Aby ceny potravin výrazně nestouply, je nutné zemědělství provozovat jinde, tedy na dosud neobdělaných půdách. Pro biosféru toto znamená další zátěž. Lépe prozkoumat dopady pěstování různých typů energetických plodin na biotu je tedy důležitým úkolem současné biologie ochrany přírody. Jedině tak se zjistí, za jakých podmínek je použití biopaliv ještě snesitelné a za jakých nikoliv. (Ibis 150, 640–642, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...