Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Biologická, nebo chemická diverzita?

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 184, 2014/3

Dekompozice je stěžejním procesem, který rozhodujícím způsobem celosvětově ovlivňuje cykly prvků, především uhlíku a dusíku. Tím získává významnou úlohu při zásobení primárních producentů, tedy rostlin, potřebnými živinami. Jen vlivem dekompozice rostlinného nadzemního či podzemního opadu (odumřelé a od rostlinného těla oddělené části) je do atmosféry uvolněno přibližně 10krát více uhlíku než spalováním fosilních paliv. Možná právě proto překvapí, že o tak komplexním procesu víme tak málo.

Řada dějů, jež se v přírodě před našimi zraky odehrávají, je spjata s druhovou početností (biodiverzitou). Bylo by tedy možné očekávat, že u dekompozičních procesů, pro které je hlavním substrátem rostlinný opad, tomu nebude jinak. Přesto se u nich jednoznačné ovlivnění druhovou diverzitou rostlin nepodařilo prokázat. Snadno se tak můžeme setkat s celou škálou vědeckých prací dokládajících snad všechny možné kombinace vlivu druhové početnosti na dekompozici, od pozitivního přes negativní, neutrální až po nahodilé efekty.

S tímto stavem se nespokojili autoři studie provedené v Niwot Ridge (Colorado, USA). Pro svůj experiment použili, stejně jako jejich předchůdci, definované směsi rostlinného opadu. To znamená, že smíchali opad konkrétních taxonomicky vzdálených rostlinných druhů v předem definovaných poměrech s půdou. Na rozdíl od předchozích studií se však nevěnovali druhovému zastoupení, ale chemickým znakům. Zvolené „funkční chemické znaky“ nebyly vybrány náhodně, ale s ohledem na jejich vliv na půdní dynamiku uhlíku a dusíku. Šlo především o hodnocení kvantitativního a kvalitativního zastoupení několika chemických skupin rostlinných taninů a fenolů. V tomto ohledu měli při výběru šťastnou ruku, neboť se ukázalo, že chemické složení rostlinného opadu poměrně spolehlivě ovlivňuje jak půdní respirační procesy, tak mineralizaci dusíku. Naopak cykly uhlíku a dusíku v půdě byly jen velmi slabě závislé na početnosti sledovaných rostlinných druhů. Výsledky naznačují, že pro dekompoziční procesy (a tedy pro dekompozitory) jsou mnohem důležitější (chutnější?) poměry zastoupení některých chemických složek. Studie tím navíc potvrdila další důležitý poznatek – neexistuje vztah mezi druhovou diverzitou (početností) rostlin ve společenstvu a diverzitou chemickou. Jinak řečeno, druhově bohatší společenstvo rostlin nemusí být zároveň bohatší na obsažené chemické látky, které jsou rozhodující pro dekompoziční procesy. (www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.0805600105)

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...