Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Bezkřídlí mrchožrouti jsou dravci

Publikováno: Vesmír 87, 741, 2008/11
Rubrika: Aktuality

Druhotná bezkřídlost se u hmyzu často vyvinula následkem geografické izolace (vysokohorské a ostrovní druhy). Méně prozkoumané jsou případy ztráty schopnosti letu se změnou prostředí či způsobu života určité fylogenetické skupiny hmyzu. Se ztrátou schopnosti létat pak bývá obvykle spojena vyšší plodnost, neboť materiál na výstavbu křídel a létacích svalů i energie na udržování létacích svalů (ta je značná, i když se vůbec nelétá) jsou použity na reprodukční orgány a produkci vajíček (vzpomeňte na střídání bezkřídlých a okřídlených generací mšic).

Většina mrchožroutovitých brouků se živí v larválním i dospělém stadiu přesně podle jména – mršinami obratlovců. V podčeledi hrobaříků jsou vzácné výjimky, jako je severoamerický druh Nicrophorus pustulatus, který parazituje v hadích vajíčkách. V podčeledi pravých mrchožoutů je naproti tomu mnoho druhů, které se druhotně živí dravě – jiným mrchožravým hmyzem na mršinách (rod Silpha) až volně žijícími bezobratlými na zemi (rod Phosphuga specializovaný na plže), ba i na stromech (mrchožrout housenkář, Dendroxena quadrimaculata). Vzácněji najdeme býložravé mrchožrouty (rod Aclypea).

Skupina japonských entomologů rekonstruovala fylogenetické vztahy mezi 21 druhy mrchožroutů, potravní zaměření, plodnost, velikost vajíček a počet vaječníků, jakož i schopnost letu. Zjistili, že dravé rody Silpha a Phosphuga jsou si blízce příbuzné a zároveň jsou bezkřídlé, dále že mají poměrně velká vajíčka a mají jich dost velký počet. Dravý rod Eusilpha není zmíněným dvěma blízce příbuzný, stal se dravcem nezávisle. Je buď schopen letu, nebo se v rámci druhu vyskytují jedinci létaví i nelétaví, má vysokou plodnost i velká vajíčka.

Zdánlivá souvislost mezi přechodem na dravý způsob života a ztrátou schopnosti letu nemůže být z dostupných dat vyvozována, protože oba znaky najednou vznikly jen jedenkrát, v druhé skupině je jen náznak nelétavosti – a to v japonské analýze ještě chybí náš dobře létající mrchožrout housenkář. Velká plodnost snad opravdu souvisí se zakrněním létacího aparátu, velký objem jednotlivých vajíček pak s dravým způsobem života (dvojnásobný objem oproti mrchožravým mrchožroutům odpovídající velikosti), kdy už mladé larvy musejí být schopné samy přemoci kořist. Ne každý brouk se jmenuje správně podle toho, co skutečně v přírodě dělá. (Evolution 62, 2065–2079, 2008/8)

Soubory

článek ve formátu pdf: 200811_V739-742.pdf (271 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky