Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Ad Věda a díry do světa

Publikováno: Vesmír 87, 5, 2008/1

V úvodníku uvažuje Jaroslav Petr o problémech s popularizací vědy a veřejnou propagací vědeckých výsledků. Jako příklad pochybné „díry do světa“ je uváděna popularizace studie, která nenalezla vztah mezi inteligenčním kvocientem a bohatstvím. Univerzita (Ohio State) popularizovala studii o inteligenci, a nevěnovala přitom pozornost studii o regulačních mechanizmech nádorového bujení, která byla publikována v časopise Cell.

Tento výběr tématu pro tiskovou zprávu hodnotí Jaroslav Petr jako barbarský, protože časopis Cell má impakt faktor 29,19, zatímco: „Časopis Intelligence mezi časopisy s impakt faktorem vůbec nefiguruje!“.

Časopis Intelligence má ve skutečnosti impakt faktor 2,94. To je sice desetkrát méně než u časopisu Cell, když ovšem vezmeme v úvahu typickou citovanost v oboru (třeba podělíme IF mediánem IF daného oboru, jak se to dnes dělá), je zřejmé, že jde o časopis hojně citovaný a vcelku prestižní. (Je ovšem užitečné vědět, že existují dvě různé databáze, SCI a SSCI, tedy Science a Social science citation index.)

Mrzí mě tón, kterým J. Petr píše o tématu, v němž se zjevně neorientuje. Zprávy o studii sice říkají, že „nemusíte být chytří, abyste byli bohatí“, což skutečně není žádná novinka. Novinkou ale je, že studie nenašla téměř žádný vztah mezi inteligencí a bohatstvím, což je v rozporu s učebnicovými poznatky o IQ a s dobře dokumentovaným vztahem mezi inteligencí a výší příjmů.

Nechci se ale zastávat jedné studie (sám jsem ji nečetl, jen tu citovanou tiskovou zprávu), chci upozornit na to, že při hodnocení výzkumu v nám neznámých oblastech bychom měli projevovat určitou opatrnost. Seriózní vědecký výzkum často na laiky působí bizarně: spousta lidí by asi jako bizarní hodnotila výzkum prasečích vajíček. Obávám se, že J. Petr se sám stal obětí toho, o čem (mimo jiné) píše, totiž zplošťování vědeckých poznatků v médiích. Je ovšem smutné, že pro něj bylo tak snadné posoudit práci vědeckých kolegů z jiného oboru jako bezcennou, aniž o ní věděl víc, než psaly noviny.

Jinak si ovšem myslím, že právě existence Vesmíru je aspoň malou protiváhou tomu, co se s vědou v médiích obvykle děje. Dokazuje, že kvalitní popularizace je možná.

Filip Smolík, Psychologický ústav AV ČR

Odpověď autora: Hodnocení Zagorskyho studie zveřejněné v časopise Intelligence jsem nepovažoval při psaní úvodníku „Věda a díry do světa“ za důležité, i když jsem tento článek pročetl stejně pečlivě jako další citované literární prameny. Pro srovnávání věcí tak obtížně srovnatelných, jako je biologický článek v Cell a psychologický článek v Intelligence, jsem nenalezl objektivnější měřítko, než je právě impakt faktor. Ten jsem čerpal z Journal Citation Reports (JCR), protože v něm jsou hodnoceny vědecké časopisy všech oborů. V databázi JCR tak vstupují do přímé konfrontace práce od akustiky po zoologii, včetně psychologie, ba i reprodukční biologie, v jejímž rámci probíhá bizarní výzkum prasečích vajíček. Mezi šedesáti časopisy z oboru psychologie, jež mají podle JCR impakt faktor od 12,725 (Psychological Bulletin) po 0,161 (Travail Human), však časopis Intelligence chybí. „Otevřeného klání“ mezi vědeckými časopisy se tedy neúčastní.

Za velký problém současné popularizace vědy nepovažuji to, o čem se píše, ale především to, o čem se nepíše. Mnohé skutečně významné objevy zůstávají veřejnosti utajeny jen proto, že jsou považovány za příliš složité a do jejich vysvětlování se nikomu nechce. I profesionální popularizátor Jeff Grabstein vzdal pokus oznámit světu významný objev z onkologie, protože by to pro něj bylo příliš komplikované. Veřejnost tak získává zkreslený obraz o tom, co se ve vědě děje a jaké objevy vědecké bádání přináší. Jsem přesvědčen, že se to týká i psychologie. I v tomto oboru byly jistě učiněny významné objevy, o nichž se veřejnost populárněvědeckou formou nedověděla, protože popularizátoři považovali jejich objasňování za obtížné. Neutěšený stav, který v popularizaci významných objevů vládne v České republice, popsal velmi výstižně Vojtěch Novotný (Vesmír 86, 810, 2007/12).

Jsem přesvědčen, že se s touto situací v popularizaci vědy nesmíme smířit a že k nápravě musí přispět vědci všech oborů. Osobně bych si s chutí přečetl články o objevech, které považují za důležité třeba právě psychologové, ale nám laikům zůstávají utajeny.

Jaroslav Petr

Soubory

článek v souboru pdf: 200801_V005-006.pdf (162 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky