Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Acetylcholin hodný a zlý

Publikováno: Vesmír 88, 153, 2009/3
Rubrika: Glosy

Acetylcholin je tradičně považován za jeden z důležitých neuropřenašečů. Působí na dva základní typy membránových receptorů, nazývaných podle zvyku starých farmakologů podle přírodních látek, které na ně působí. Muskarinový receptor (aktivovaný muskarinem z muchomůrek) zprostředkovává především funkce parasympatické části autonomního nervového systému. Zpomaluje frekvenci srdečních stahů, podporuje činnost žláz s vnitřní i vnější sekrecí a ovlivňuje stahy hladké svaloviny v cévách, v močovém a dýchacím systému i jinde. Nikotinový typ acetylcholinového receptoru přenáší signál mezi motorickým nervem a svalovým vláknem a bez něj se na nervosvalové synapsi nepřenese impulz z nervu na sval. V centrálním nervovém systému má acetylcholin mimořádnou úlohu, protože reguluje výlev jiných aktivačních i inhibičních neuropřenašečů, jako je glutamát, glycin nebo dopamin, hlavně v asociačních oblastech kůry předního mozku. Proto výpadek cholinergních jader a drah při Alzheimerově chorobě vede k rozpadu osobnosti a ztrátě kognitivních funkcí, lokalizovaných především v těchto předních lalocích. Za to vše jsme acetylcholinu upřímně vděčni. Naproti tomu acetylcholin může být v roli lokálního hormonu velmi nebezpečný, jak ukazuje případ karcinomů tlustého střeva. Většina těchto zhoubných nádorů tlustého střeva vykazuje na buněčných membránách svých buněk vysokou tvorbu a přítomnost (expresi) muskarinových receptorů typu M3R. Tyto receptory nejsou jednoduché iontové kanály, jak je známe ze synapsí, ale jakési startéry zapínající fosforylaci jiných bílkovin, často funkčně velmi významných (iontových kanálů v srdci apod.), a také regulují geny v buněčných jádrech. Ukázalo se, že v tlustém střevě vzniká a působí poměrně velké množství „nenervového“ acetylcholinu, který aktivuje právě ony M3R, spouštějící v jádře rychlejší dělení buněk. Mají-li tkáně tlustého střeva větší náchylnost ke vzniku novotvarů (genetická dispozice plus špatná životospráva, včetně kouření a uzenin), může acetylcholin spustit nežádoucí zmnožování (proliferaci) rakovinných buněk. M3R se také aktivují bakteriemi přeměněnými sekundárními žlučovými kyselinami, např. kyselinou lithotomovou. Proto je častá nebo chronická zácpa rizikovým faktorem.

Tento „zlý“ a zpětně působící (autokrinní) acetylcholin může být ale ještě ke všemu vyráběn a vylučován samotnými rakovinovými buňkami, což rakovinnou tkáň stimuluje k ještě rychlejšímu růstu. Je to vlastně systém nebezpečné pozitivní zpětné vazby. Prokázalo se to v tkáňových kulturách, kde se studují mj. buňky lidské rakoviny tlustého střeva typu H508, které mají hodně M3R. Ukázalo se, že jestliže byly M3R blokovány atropinem či jinými specifickými drogami nebo byla-li potlačena tvorba acetylcholinu inhibicí dopravy cholinu do buněk (Am. J. Physiol. Gastrointest. 295, G591–597, 2008), došlo k podstatnému poklesu zmnožení H508 buněk, přibližně o 40 %. Naproti tomu inhibitory acetylcholinesteráz, prodlužující účinek acetylcholinu, zvyšovaly proliferaci těchto buněk a rychlost růstu karcinomu až 2,5krát. Naše pokusy s nekvantovým výlevem acetylcholinu ve svalu také ukázaly úlohu podobných muskarinových receptorů typu M1 (J. Neurochem. 102, 2110–2117, 2007). Při tomto studiu jsme našli, že nepatrně zvýšená hladina hořčíkových iontů z 1 na 4 mM (a podobně i vápníku) může tento parakrinní nekvantový výlev acetylcholinu inhibovat (Neurosci. Lett. 103, 293–297, 1989). Proto nás potěšilo, že existují i klinické práce o tom, jak zvýšený dlouholetý příjem hořčíku (a podobně i vápníku) významně snižuje riziko rakoviny tlustého střeva (Am. J. Epidemiol. 163, 232–235, 2006). Zdá se tedy, že nekvantové a na impulzech nezávislé uvolňování acetylcholinu na nervosvalové ploténce, které formuje synapsi (Vyskočil F., Vrbová G., Eur. J. Neurosci. 5, 1677–1683, 1993) a výlev acetylcholinu z rakovinných buněk v tlustém střevu, jenž formuje novotvary, mají společný buněčný základ a jsou řízeny podobnými mechanismy.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200903_V150-154.pdf (426 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky