Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Absurdní hlava XIX

< předchozí | seriál: Zákony a DNA | další >
Publikováno: Vesmír 90, 619, 2011/11
Obor: Etika
Rubrika: Glosy

V horní polici skříňky u mého pracovního stolu mám uloženy spisy klientů, kteří mne požádali o přezkoumání jejich případu. Jedním z „čísel jednacích“ je i Pavel S., který byl v roce 2004 uznán vinným trestným činem vraždy a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 14 roků. Pokud mne teď v duchu odsuzujete, že se zabývám případy pravomocně odsouzených vrahů, dovoluji si vám dodat doplňující informace k případu. Pavel S. byl odsouzen pouze na základě nepřímých důkazů, z nichž stěžejním byla výpověď jediné svědkyně (o „neomylnosti svědků“ viz Vesmír 90, 390, 2011/7). Odsouzený se k trestnému činu nikdy nedoznal, nebyl usvědčen znaleckým posudkem z genetiky, nebyl zjištěn a zajištěn automobil použitý při spáchání trestného činu, nebyly zajištěny ani nástroje použité při usmrcení oběti. Navíc mapování jedné z telefonních karet odsouzeného ukazuje na jiné místo jeho pohybu v době vraždy, než uvádí obžaloba, a dále nebyl vůbec zmapován pohyb dalších dvou telefonních karet odsouzeného, přestože bylo provedení tohoto důkazu požadováno. Z těchto důvodů byl podán návrh na obnovu řízení odsouzeného Pavla S. Soud však obnovu zamítl, a to i přesto, že byl k návrhu o povolení obnovy řízení předložen revizní posudek z odvětví soudního lékařství, který určoval jinou dobu smrti oběti, a dále bylo předloženo odborné vyjádření z odvětví genetiky, které poukazovalo na možnost opakovat dříve negativní analýzu biologických stop z místa činu, a určit tak přesně identitu osob, jež byly donory zajištěných stop.

Klíčovými stopami, které mohly potvrdit či vyvrátit identitu pachatele, byly nedopalky cigaret nalezené na místě činu a nehty poškozené. Nedopalky cigaret byly bohužel nejprve zkoumány sérologickými metodami a až při neprůkazném výsledku byly postoupeny ke zkoumání genetickému. Analýza DNA prováděná v policejní DNA laboratoři však byla v případě „odzkoumaných“ nedopalků a nehtů neúspěšná. Ve forenzní genetice se každý měsíc objevují nové a citlivější metody a vzorek nezpracovatelný v roce 2004 může v roce 2011 vydat důležité svědectví. Pokud by se při opakované analýze našla ve vzorku nehtů poškozené cizí DNA a ta byla shodná s DNA na nedopalcích cigaret, šlo by o poměrně silný důkaz. A pokud by byla tato zjištěná DNA odlišná od Pavla S., tak máme na krku justiční omyl, nevinného člověka ve Valdicích a pachatele vraždy pobíhajícího na svobodě.

Hlava XIX trestního řádu upravuje podmínky pro obnovu řízení následujícím způsobem: „Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou- li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině.“ Odsouzený Pavel S. sám požaduje, aby byla moderními metodami opakována dříve neúspěšná analýza, a tak byly získány důkazy o jeho nevině. Určitě si řeknete, že neexistuje jediný logický důvod, proč analýzu neopakovat, zejména když to požaduje sám odsouzený a jeho rodina je ochotna pokrýt náklady spojené s analýzou. Věci bohužel nejsou tak jednoduché, jak na první pohled vypadají. Policie v tomto případě odmítla vydat vzorky přímo znalci a požadovala na tento úkon soudní příkaz. Soudce, jenž má rozhodnout o povolení obnovy řízení, se policejní DNA laboratoře pouze dotázal, zda má ještě k dispozici vzorky izolované DNA k tomuto případu. Odpovědí mu bylo, že „laboratoř uchovává ve výjimečných či závažných případech zbytky vzorků po provedeném znaleckém zkoumání, i když mu to žádný předpis neukládá. Využívá případné zbytky vzorků jen jako nástroj své vlastní vnitřní kontroly. Tyto zbytky jsou standardním způsobem uloženy, ale neexistuje k nim žádná speciální evidence o tom, co se s nimi dělo v průběhu let, a mimo jiné slouží i jako pokusné vzorky pro vývoj nových metodik“. Člověku až vstávají zbytky vlasů na hlavě při pomyšlení, že centrální policejní laboratoř uchovává klíčové důkazy bez evidence a ještě si je občas „vypůjčí“ na pokusy. I vztyčené vlasové stvoly však nic nemění na faktu, že soudce vydání vzorků nenařídil, a tudíž nemůže dojít k opakované analýze DNA a není možné soudu předložit důkazy předem neznámé, a dosáhnout tak obnovy řízení.

Víte, kde je zakopaný pes? Současná právní úprava stanoví pro rozhodování o návrhu na povolení obnovy procesu a vedení obnoveného řízení příslušnost soudu, který o věci rozhodl v původním řízení v prvním stupni. Jelikož soudce, který v minulosti vynesl rozsudek, přece trestní spis „zná“, je mu pak s ohledem na zkrácení řízení znovu přidělen. Lze si tedy snadno představit, že řízení může být spíše obhajobou neomylnosti soudce, nikoli hledáním pravdy. V zájmu objektivního vyhodnocení návrhu na povolení obnovy procesu by bylo zapotřebí změnit hlavu XIX a původní soudy z řízení o povolení obnovy procesu naopak vyloučit. Další možností by bylo dle inspirace z Albionu zřídit komisi pro revizi trestních případů. Komise nezávislá na orgánech činných v trestním řízení a státním aparátu vůbec by měla mnohem větší šanci na nestranné posouzení případu.

Pokud nebude vůle změnit hlavu XIX trestního řádu, mohlo by se alespoň prosadit její přejmenování na hlavu XXII. Pak by byla argumentace typu „bez dodání nových důkazů proces nelze obnovit, ale jelikož jsi nové důkazy kvůli mé obstrukci nedodal, tak proces neobnovím“ stoprocentním hellerovským absurdnem. A povedzte mi, Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým slovom absurdný?

Soubory

článek ve formátu pdf: 201111_619.pdf (118 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky