Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru

Obdivuhodná architektonika mozkové kůry

Žijeme v době rozkvětu nanověd, nanoskopie a nanotechnologií. Také v neurovědách se zrodil nový obor – konektomika. Snaží se podrobně zmapovat, jak jsou vzájemně pospojovány neurony v mozku a zejména v mozkové kůře, nejsložitější hmotě, jaká je dosud lidstvu známa. Pouhým okem...

reklama

Krása nechtěného

Filip Dominec, Eduard Hulicius

Nitridy galia a iNdia jsou základem bílých LED (Vesmír 92, 612, 2013/11), které přinesly revoluci v osvětlení. Tyto materiály také nacházejí uplatnění v modrých laserech, detektorech záření i ve vysokofrekvenční výkonové elektronice. Struktury z vrstev polovodiče se „pečou“ za teplot...

Od neuronu k mozku

Ivan Boháček

Při pohledu na mapu se mě zmocňuje úžas, když si představím, kolik postupného úsilí a práce stálo její vytvoření od chvíle, kdy žádná mapa neexistovala. Kolik lidí muselo krajinou procházet, zaměřovat jednotlivé lokality a nakonec sestavovat stále rozsáhlejší a podrobnější mapy, a to v...

Podivná hnízda

Ivana Hrubá, Jan Macek

Vyfotografovali jsme jakási „hnízda“ s malým vletovým otvorem. Byla v hojném počtu na větvích borovic v okolí našeho obydlí poblíž chorvatského Omiše. A nikdy jsme u nich nezaznamenali žádného obyvatele. Mohli byste pomoci s rozluštěním jejich původu? Ivana K. Hrubá,...

Vedná politika v prechode

  Ad Vesmír 96, 450, 2017/7–8

Martin Kapoun

 Rád bych poděkoval za článek prof. Ľubomíra Tomášky „Vedná politika v prechode“, uveřejněný v letním čísle Vesmíru. Jsem učitel gymnázia a uvedená data i skutečnosti by po mém soudu měl mladý člověk znát, přemýšlí-li o tom, že jednou zůstane v oboru a bude dělat...

Skvrny před očima

Ad Vesmír 96, 388, 2017/7–8

Filip Škába

Díky za článek ke zdravotnímu problému, který podle mé zkušenosti oftalmologové přecházejí, protože je neléčitelný, a proto nezajímavý. Sám jsem se musel na internetu dopátrat, co že mi to překáží v zorném poli, ačkoliv mám jinak dobrý zrak. Vysvětlení se ovšem lišilo s tím, že...

Jak hodnotit vědu?

  Ad Vesmír 96, 375, 2017/7–8

Ivan Vařeka

Co Nahradí bibliometrické ukazatele jako míru vědeckého výkonu? To opravdu nevím, ale tento argument pro zachování současné- ho stavu mi připomněl jednu anekdotickou příhodu z dob druhé světové války. Náčelník meteorologické služby armády oznámil veliteli Sboru náčelníků štábů, že už...

Nové možnosti neinvazivní diagnostiky ischemické choroby srdeční

Petr Sucharda

Před 10 lety byly publikovány výsledky celogenomové asociační analýzy ischemické choroby srdeční (projevující se mimo jiné infarktem myokardu). V nyní publikované práci byl potvrzen vztah mezi produktem genu SORT1, nitrobuněčným a membránovým proteinem sortilinem a přítomností jak ischemické...

Vlastnosti typického kolonizátora

Miroslav Zeidler

O tom, že jsou cévnaté rostliny dobrými indikátory změn prostředí, se ví poměrně dlouho. Změny druhového složení rostlinných společenstev v souvislosti se změnami klimatu na výškových gradientech v horách jsou typickým příkladem. Řada rostlinných druhů posouvá hranice svého rozšíření...

Kam a kdy vracet tygry do střední Asie?

Jan Robovský

Spolu s poznáním, že tygr ussurijský je geneticky takřka identický s vybitým tygrem turanským˝, žijícím kdysi od východního Turecka po jezero Lobnor v Číně, se objevily návrhy vrátit tygry ussurijské do jejich prapůvodní domoviny. V historické době obýval tygr turanský cca 800–900 tisíc...

Zmeny v potrave medveďov bielych

Peter Mikula

Veľmi vysoké teploty v priebehu posledných rokov majú na svedomí výrazný pokles plochy arktických ľadovcov. Dramatické zmeny podnebia, a teda aj arktického prostredia, majú samozrejme silný vplyv aj na život polárnych živočíchov. Nedávna štúdia zverejnená v časopise Journal of Animal Ecology...

Za sluncem!

Martin Janda

Toto není slogan poutající na letní dovolenou. Zde bych chtěl upozornit na práci zabývající se popisem, proč se slunečnice (Heliathus annus) otáčejí za sluncem. Ačkoliv to, že slunečnice v průběhu dne kopíruje pohyb slunce (tzv. heliotropismus) po obloze, ví většina lidí, důvod, proč tomu tak...

Jsou registrované klinické studie věrohodnější?

Petr Sucharda

Klinické studie jsou rozhodujícím podkladem pro povolení nových léků, postupů a technologií, a tedy pro jejich uplatnění v léčbě (nebo prevenci) nemocí. Standardem jsou randomizované, dvojitě zaslepené studie, přičemž kontroly dostávají mnohem častěji stávající „nejlepší léčbu“ než...

1 °C

Ondřej Vrtiška

Co se stane, když se teplota dna Jižního ledového oceánu zvýší o pouhý 1 °C? Dopady klimatických změn na ekosystémy se obtížně modelují, i malá změna v některém z bezpočtu parametrů může vést k dramaticky odlišným výsledkům. Gail Ashtonová s kolegy z Britské antarktické služby se...

Proč se pralesnička neotráví

Ondřej Vrtiška

Žába pralesnička strašná (Phyllobates terribilis) získává z potravy steroidní alkaloid batrachotoxin (BTX), který uchovává v kožních žlázách. BTX působí jako nervový jed. Blokuje otevřené sodíkové kanály, což vede k depolarizaci buněčné membrány a k nemožnosti šíření nervových...

Mapa cizí hvězdy

Ondřej Vrtiška

Astronomové zaměřili interferometr ESO/VLTI na rudého veleobra Antares v souhvězdí Štíra – stárnoucí hvězdu s průměrem sedmsetkrát větším než Slunce. Výsledkem je dosud nejdetailnější snímek cizí hvězdy a první mapa pohybů plynu v její mohutné a řídké atmosféře. Mapa odhalila silné...

Chorvatští neandertálci zestárli

Ondřej Vrtiška

Kosti neandertálců z jeskyně Vindija na severu Chorvatska byly dosud datovány do doby před 28 000 až 29 000 let, což z nich činilo nejmladší známé ostatky tohoto lidského druhu. Zdálo se, že tamní neandertálci dlouho přežívali vedle Homo sapiens. Nové datování ale tuto skutečnost zpochybňuje....

Zákulisí

Ondřej Vrtiška

Další dva Češi s ERC grantem Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila mezi 406 vědců startovací granty v celkové hodnotě 605 milionů eur. Tato grantová kategorie je určena pro badatele, kteří už prokázali mimořádné schopnosti, ale stojí na počátku své kariéry – mají dva až sedm let po...

27 000

Ondřej Vrtiška

Na začátku září u Hamburku slavnostně zahájil provoz nejsilnější rentgenový laser světa, Evropský XFEL. Na projektu se podílí jedenáct evropských zemí (Česko mezi nimi na rozdíl od Slovenska není). Stavba přišla na 1,22 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Evropský XFEL je tzv. laser na...

Homo naledi stále překvapuje

Pavel Duda

Na podzim roku 2015 (2 roky po nálezu kosterních pozůstatků v jižní Africe) byl s velkou slávou publikován popis nového druhu archaického hominina, Homo naledi („člověk hvězdný“). Sebevědomě znějící jméno dostal podle Jeskyně vycházející hvězdy, kde byl objeven v jedné z obtížně...

Publikovat, nebo nepublikovat?

Jan Robovský

Nedávno se na stránkách časopisu Science objevila zajímavá úvaha, zda by nebylo vhodné omezit přístup k informacím o ohrožených druzích třeba tím, že některé údaje neuvedeme nebo neupřesníme. Autoři mají pravdu v tom, že zatímco dříve byly (potenciálně zneužitelné) informace o...

Na velikosti záleží

Ale na výškové členitosti taky

Miroslav Zeidler

I bez znalosti konkrétních teorií lze předpokládat, že velikost ostrova a míra jeho izolovanosti se výrazným způsobem odráží na druhové bohatosti a procesech, které vedou ke vzniku nových druhů (speciaci). Za určité typy ostrovů lze označit i pohoří, která jsou z pohledu druhů nejen vzájemně...

Když CRISPR přejde chuť

Revoluční nástroj pro cílené zásahy do dědičné informace dostal účinnou brzdu a zároveň posílila jeho spolehlivost.

Jaroslav Petr

Stephen Tsang zkoumá na Columbijské univerzitě možnosti oprav mutací způsobujících těžká poškození oka. Pro cílenou korekci defektních genů používá techniku označovanou jako CRISPR-Cas9. S tou se počítá i pro obdobné léčebné zákroky do dědičné informace lidských pacientů. Anebo ne?...

Dialog imunity s nervovým a endokrinním systémem

Václav Hořejší

Funkční vztah mezi imunitními obrannými mechanismy a nervovou soustavou (a tedy i psychikou) je často prezentován jako cosi ezoterického, tajemného. Ve skutečnosti je podstata tohoto vztahu celkem dobře známa na molekulární úrovni. Když na nás „něco leze“, mění se naše chování. Jsme...

Moře klystýrem

František Vyskočil

Bez pitné vody se lze obejít až týden, jsme-li v klidu a chladu, máme-li trochu nadváhu a nehladovíme. Metabolický rozklad cukrů a tuků, když je máme v těle k dispozici, produkuje 3–5 decilitrů „metabolické vody“ denně. Můžeme ale zemřít už za pár hodin: při přehřátí na záchranném...

Člověk nesmí mít malé cíle

Eva Bobůrková

Obyčejně jsme svědky opačného proudu: K nám do vědy přicházejí zejména studenti z méně vyspělých zemí, naopak naši odcházejí do Německa, USA… Když se člověk setká s německým badatelem, usazeným v maličkých Nových Hradech v česko-rakouském pohraničí, vzbuzuje to zvědavost. Kde jste...

téma — mozek

Obdivuhodná architektonika mozkové kůry Nový obor konektomika mapuje neurony v mozku (Vesmír 96, 560, 2017/10) Mozek – svět za bariérou Co všechno dnes víme o hematoencefalické bariéře (Vesmír 96, 564, 2017/10) Hipokampus – náš „Atlas světa“ Jak je hipokampus „postaven“ a co se v něm...

Obdivuhodná architektonika mozkové kůry

Josef Špaček

Žijeme v době rozkvětu nanověd, nanoskopie a nanotechnologií. Také v neurovědách se zrodil nový obor – konektomika. Snaží se podrobně zmapovat, jak jsou vzájemně pospojovány neurony v mozku a zejména v mozkové kůře, nejsložitější hmotě, jaká je dosud lidstvu známa. Pouhým okem...

Mozek – svět za bariérou

Jan Svoboda, David Kala, Andrej Litvinec, Přemysl Jiruška, Jakub Otáhal

Hematoencefalická bariéra, brána mezi mozkem a krví. Co všechno o ní současná věda ví a proč ji chce umět otevřít. Mozková činnost vyžaduje neustálý přívod energie a odvod zplodin buněčného metabolismu. Udržování stabilního vnitřního prostředí mozku se významně účastní i...

Hipokampus – náš „Atlas světa“

Aleš Stuchlík

Jak je hipokampus „zkonstruován“? Jaké procesy v něm probíhají? Jaká onemocnění jej zasahují? Dnes už víme mnohé, například to, že se významně podílí na učení a paměti. Hipokampus je párová struktura ležící pod hlavními mozkovými polokoulemi. Vývojově se jedná o evolučně starou...

Saponiny

Obrana rostlin proti houbovým patogenům

Pavel Matušinsky

Saponiny snižují povrchové napětí kapalin. Mezi plynnou a tekutou fází vytvářejí pěnu, mezi dvěma kapalnými fázemi působí jako emulgátory a mezi tekutou a tuhou fází jako dispergující činidla. Významně ovlivňují také průchodnost buněčných membrán. Vytvoří v nich póry, a tím naruší...

Přes asfalt nevidíme přírodu

Tomáš Kuras, Monika Mazalová, Vladimír Hula

Už jsme si zvykli, že zbytky přírody nacházíme v brownfieldech, opuštěných lomech, městských hřbitovech nebo tankových střelnicích. A silnice a dálnice? Málokdo pochybuje o jejich negativním dopadu na přírodu. Víme, že zatěžují životní prostředí, hyzdí krajinu. Opravdu ale veskrze...

Editace genomů rostlin pomocí CRI SPR/Cas9

Tomáš Moravec

V dubnu 2016 vydalo ministerstvo zemědělství USA nenápadnou zprávičku oznamující, že žampiony vyšlechtěné tak, aby po nakrájení nehnědly, nejsou považovány za geneticky modifikované a před jejich prodejem nejsou nutné žádné další testy. Zpráva by asi zapadla nepovšimnuta, nebýt toho, že...

Klimatická změna a zásoba vody v půdě

Miroslav Trnka, Zdeněk Žalud

Vody v půdě ubývá. Oteplení přináší vyšší výpar z půdy a rostliny spotřebují více vody. Důsledkem je více vodní páry v atmosféře a nedostatek vody v půdě. Vodní pára jako nejdůležitější skleníkový plyn navíc zesiluje skleníkový efekt. V rámci koloběhu vody nad pevninou se voda...

Jak si chobotnice přepisují RNA

Jaroslav Petr

Hlavonožci se vypořádali s nároky evoluce svérázným způsobem. Konzervovali svůj genom a naučili se rozsáhle přepisovat molekuly ribonukleových kyselin. Vděčí právě této zvláštnosti za svůj výkonný nervový systém? Hlavonožci obývají moře od polárních krajů až po tropy. Někteří tak...

Vliv klimatických změn na půdy ČR

Lucie Havelková, Petra Huislová, Jan Vopravil, Jiří Hladík

Největšími riziky a hrozbami pro zemědělskou půdu v důsledku klimatické změny je větrná a vodní eroze, acidifikace a salinizace, dezertifikace, ztráta organické hmoty (dehumifikace), zhoršení půdní struktury a s tím související utužení půdy, záplavy a sesuvy půdy či zástavba. Půda je...

Pestrobarevný život galaxií

Jan Veselý

Díváme se na momentku z gravitačního souboje, který trvá už 400 milionů let. Srážku těchto dvou galaxií dokumentoval Hubbleův teleskop už podruhé – tentokrát s lepším rozlišením a v širším kontextu. Obraz složený z mnoha snímků pořízených kosmickým teleskopem, zveřejněný v...

Jak eliminovat nevhodnou četbu

Tomáš Pavlíček

Zákon o braku a pornografii byl v meziválečném Československu připravován po více než desetiletí a představoval důležité téma tehdejšího diskurzu o cenzuře. Soustavné úsilí o regulaci literatury, která měla svou přepjatou fantastičností, tematizací násilných činů či explicitním...

Horská krajina českého náboženství

Zdeněk Vojtíšek

Život lidí snad na celém světě se v posledních desetiletích hodně změnil. Tato změna je nejvíce vidět na náboženství – aspoň u nás˝, na tzv. Západě. Proměnilo se jak jeho místo ve veřejném prostoru, tak ve vnitřních životech lidí. Vždyť kdo by si ještě před třiceti lety pomyslel,...

Mikrobiologie ve službách kriminalistiky

Ondřej Vrtiška

1947: […] Zajímavý případ, jak biologická analysa skvrn na šatech pomohla určit místo vraždy, se udál ve Švýcarech a referuje o něm prof. Dr. Otto Jaag, který provedl rozbor a posudek nálezu. […] Ve Vierwaldstättském jezeře byla nalezena mrtvola člověka, který byl pravděpodobně utopen....

Mumie Ramsesa II.

Ondřej Vrtiška

1887: Z Egypta oznámen před nedávnem velice důležitý nález Maesperův, jenž řídí vědecké ohledávání hrobek egyptských a již mnohými výsledky svých prací vykázati se může. Slavný tento egyptolog odkryl loni v Deir-il Bahari tři mumie dobře zachované, z nichž jedna, jak později...

Čertovy obrázky a královská hra

Zdeňka Opavská

Jen málokterá společenská hra se zapsala do českého lexika tak výrazně jako karty neboli čertovy obrázky, jak se kartám někdy říkává. I když pomineme výrazy z karetního názvosloví nebo slangu, je tu množství frazeologických výrazů, pro které se hra v karty, její pravidla a chování...

Jak by vypadal svět bez termitů?

Petr Klimeš

Touto otázkou začíná dokumentární film v produkci České televize a České zemědělské univerzity v Praze, který bude mít premiéru na 7. ročníku Life Sciences Film festivalu v Praze. Dokumentarista Jan Hošek, autor filmu, je znám tvorbou popularizující zoologické disciplíny, která má přesah do...

četli jsme —

Eva Bobůrková

Matt Ridley: Červená královna. Sexualita a vývoj lidské přirozenosti Edice ZIP, společně Dokořán a Argo, Praha 2017, 304 stran, ISBN 978-80-7363-828-3 Červená královna zůstává na místě, ať utíká seberychleji. Tuto postavu z Carollovy Alenky v říši divů si vzal za příklad slavný evoluční...

Mezinárodní styl v Camden Medical Center v Singapuru

Jiří Tourek

Promluvme o něčem povrchním. Promluvme o vnějším povrchu budov, o stylu jejich pláště. Během dvacátých a třicátých let 20. století vytvořili Le Corbusier a mnozí další architekti všechny stylové prvky toho, co se později nazývalo „international style“, mezinárodní styl. I v českém...