Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru

O historických mapách našich jeskyní

Plány podzemních prostor sice vznikaly na našem území již dříve, ale nepopisovaly jeskyně, nýbrž hornická díla. Průkopníkem jeskynního mapování se stal inženýr Carl Rudzinsky, který se třemi dalšími kolegy provedl 23. června 1784 odvážný sestup na dno Macochy. Nebyla to sice první výprava...

Nečekaný objev pražských vakovlků

Jan Robovský, Vladimír Vohralík

Jak se bránit zemětřesením?

Jan Burjánek, Jiří Málek, Miroslav Coubal

Káva a zdraví

František Vyskočil

Ke kořenům jaderné energetiky

Jan Uhlíř

Potřebujeme novou zelenou revoluci

Ondřej Vrtiška

reklama

Veřejnost, vědci, energetika a klima

Ivan Boháček

Zatímco 87 % vědců se domnívá, že klimatické změny jsou z velké části způsobeny lidskou činností, ve veřejnosti stejný názor zastává pouze 50 % dotazovaných.1) V oblasti energetiky byly rozdíly závislé na otázce. Na otázku „Jste pro větší využití jaderné energie?“ odpovědělo...

Diskuse: 1

Inteligenční exploze

Nick Bostrom: Superinteligence (Až budou stroje chytřejší než lidé)

416 stran, Oxford University Press, Oxford 2014, ISBN 980-0-19-873983-8

Cyril Höschl

Nalistujeme-li si stranu 220 pozoruhodné knížky Ivana M. Havla a kolektivu jeho 80 gratulantů Protázky a odvěty,1) můžeme se dočíst: „Myslím […], že ani zdokonalování inteligence (umělé nebo jakékoliv) nepovede ke katastrofě. Někteří počítačoví futurologové mají za to, že až člověk...

téma — energetika

redakce

Číselná hra s nejistotou Budoucnost energetiky (Vesmír 96, 488, 2017/9) Ke kořenům jaderné energetiky Bezpečnost versus investiční náklady (Vesmír 96, 494, 2017/9) Zachytávání a ukládání CO2 Zmírní nová metoda globální změny klimatu? Vesmír 96, 498, 2017/9 Nová role tenkých vrstev ve...

Kamikadze Cassini

Jan Veselý

Čtyři generace astronomů s příjmením Cassini zaujímaly v 17. a 18. století nepřetržitě vedoucí postavení na pařížské observatoři. První, Giovanni Domenico Cassini, se zaměřil na planetu Saturn. Objevil čtyři z jejích měsíců a největší mezeru v prstencích, již dnes označujeme jako...

Lidová píseň v zajetí estetické cenzury

Lucie Uhlíková

První polovina 19. století znamenala pro českou společnost a její vztah k lidové kultuře významný odrazový můstek. Velké ediční počiny věnované lidové písni se do budoucna staly studnou pro uchování a čerpání kulturního dědictví, zároveň ale také konzervou plnou kodifikovaných...

Zavíječ a továrna na čokoládu

Oldřich Nedvěd

Zavíječe paprikového (Plodia interpunctella) má doma kdekdo. Já také. Jeden prá­vě sedí nade mnou na stropě. Nevím, co kde žral jako housenka, ale paprika to asi nebyla. I když se opravdu umí vyvinout i na sušené pálivé chilli papričce. Že bych měl někde v koutě zapomenutý kus čokolády?...

Senzačný objav pravtáka z doby dinosaurov v barmskom jantári

Marek Dzurenko

Len pred nedávnom svet obletela správa o perfektne zachovanom operenom chvoste malého dravého dinosaura v jantári (Curr. Biol. 26, 3352–3360, 2016), skamenená živica z Mjanmarska však ešte zďaleka neodhalila všetky svoje tajomstvá. Najnovším fantastickým nálezom je kúsok jantáru s takmer...

Fosilní kutikula ve službách taxonomie

Ondřej Vrtiška

Vosková kutikula na povrchu listů rostlin starých až 200 milionů let obsahuje odolné organické látky (viz rovněž Vesmír 96, 332, 2017/6), které lze i po tak dlouhé době identifikovat pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR). Kombinace molekul je specifická pro jednotlivé...

Když imunita selhává

Václav Hořejší

Genová terapie za posledních dvacet let pomohla už desítkám dětských pacientů, dosud se tak ale dělo pouze v rámci klinických studií. Letošní nasazení terapie Strimvelis, loni schválené Evropskou lékovou agenturou, je prvním příkladem komerčního použití tohoto typu terapie k léčbě některé...

Příběhy podle matematické šablony

Michal Kolář

Ve sbírce autobiografických textů Květná neděle se americký spisovatel Kurt Vonnegut zmínil o své zamítnuté diplomové práci. Vonnegut přežil bombardování Drážďan, jako dvaadvacetiletý mladík se právě vrátil z války, aby nastoupil na Univerzitě v Chicagu ke studiu antropologie. Už tehdy si...

Potřebujeme novou zelenou revoluci

 rozhovor — s Johnem Pickettem

Ondřej Vrtiška

Ve své olomoucké přednášce jste mluvil o potřebě „udržitelné intenzifikace“ zemědělství. Mnohým to bude znít jako oxymóron. Jak jde dohromady intenzivní zemědělství a udržitelnost? — S pojmem „udržitelná intenzifikace“ jsme pracovali už ve zprávě Královské společnosti Reaping the...

Číselná hra s nejistotou

Ivan Boháček, Ondřej Vrtiška

Investičních prostředků není nikdy nazbyt a jejich alokace není záležitost čistě technická nebo vědecká. Jde o velmi obtížná politická rozhodnutí od lokální po celoplanetární úroveň. Do hry vstupuje řada faktorů od vlivu klimatických změn přes politickou destabilizaci klíčových...

Zachytávání a ukládání CO2

Cesta ke zmírnění změny klimatu

Vít Hladík, Petr Maděra

Během posledních 250 let se množství CO2 vypouštěné do atmosféry neustále zvyšovalo, především v důsledku rostoucího spalování uhlí, ropy a plynu v elektrárnách, teplárnách, v nejrůznějších továrnách nebo na silnicích a železnicích. Přibližně polovinu tohoto nadbytku CO2 vstřebala...

Požáry vegetace ve volné krajině v důsledku sucha

Martin Možný, Lenka Hájková, Jan David Reitschläger

Z hlediska člověka jsou požáry vždy negativním jevem, naproti tomu pro některé přírodní ekosystémy mohou být jejich dopady přínosné. Druhová bohatost některých rostlinných společenstev je přímo závislá na periodicky se opakujících požárech. Jde o různé lesní a křovinné formace, se...

Jak ochočit teplo a chlad?

Magdalena Bendová

Globální změny klimatu způsobené lidskou činností zaměstnávají vědce i politiky již několik desítek let. Je zřejmé, že tyto změny jsou zejména způsobeny emisemi oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Nárůst jejich obsahu v atmosféře je potřeba přinejmenším zastavit,...

Pot na vyžádání

Ondřej Vrtiška

Senzory na kůži, které měří koncentraci nejrůznějších látek v potu, mohou provádět průběžná neinvazivní měření v řádu hodin a dnů, a poslouží tedy i v případech, kdy je odběr krve nepraktický. Ale co měřit, když pacient zrovna nedělá nic, u čeho by se zpotil? Nově vyvinuté...

Bratři ve zbrani: mravenci zachraňují své raněné

Ivan H. Tuf

Někteří mravenci zjevně mají rádi nebezpečí. Jak jinak si vysvětlit potravní specializaci tropických afrických mravenců druhu Megaponera analis na termity? Když jejich zvěd narazí na termitiště, vrátí se zpět a sešikuje 200 až 500 vojáků a dovede je ke kořisti. Velcí vojáci rozruší stěnu...

Jaderná energie a nafta

Jaroslav Janák, Marek Janáč

1967: V létě t. r. se uskuteční prvý podzemní jaderný výbuch umožňující průmyslovou těžbu zemního plynu. Pokus bude proveden v hloubce 1270 m v pestré pískovcové sérii plynového pole v San Jucn Basin, 110 km východně od Framingtonu v severovýchodní části státu New Mexiko. Projekt v ceně...

Broukem nebo mandelinkou

Martina Holcová

Zřejmě všichni známe pojmenová­ní brouk pro jeden z automobilů značky Volkswagen, který je charakteristický svými malými rozměry a oblými tvary. Automobily podobného vzhledu mohou být nazývány také chroust nebo beruška. Podobně málokoho překvapí věta Čmeláci už potřetí začali...

Libeňský plynojem

Po českých stopách ukrajinského inženýra

Jaroslav Matrosov

Praha, rok 1932. Na horizontu kopce nad osadou Libní se rýsuje kulovitý kovový stříbrný objekt o průměru 20 m a hmotnosti 270 tun. Fascinuje Pražany i návštěvníky hlavního města. Spisovatelé píšou články a povídky, malíři zachycují krajinu, vznikají série obrazů věnované této kouli.1)...

Příbuzenské vztahy afrických a eurasijských slonů

Pavel Duda

Africký pralesní slon je blízkým příbuzným vyhynulého paleoloxodona, evropského obra doby ledové, jak ukázala studie evropsko­amerického týmu paleontologů, zoologů a genetiků. Studium DNA z fosilních nálezů způsobilo v minulých letech revoluci v našich znalostech evoluce a fylogeneze moderního...

Mravenčí podnájemníci

Ivan H. Tuf

Bydlení „ve svém“ má řadu výhod i nevý­hod, mezi výhody patří, že si můžete v bytě dělat, co chcete, a nemusíte se nikoho prosit o dovolení. Bydlení v nájmu (či dokonce podnájmu, tj. s někým v jeho bytě) s sebou potenciálně nese řadu problémů a neshod s pronajímateli, kteří mají...

100 000 000 000

Ondřej Vrtiška

Hnědí trpaslíci jsou svými fyzikálními vlastnostmi někde mezi planetami a hvězdami. Příliš malá hmotnost jim neumožňuje udržet termonukleární reakci. Jsou to sice poněkud zvláštní, ale zřejmě nijak vzácné kosmické objekty. Mezinárodní tým astronomů na konferenci britské Královské...

Je vám opravdu zima, pane Humle?

Jakub Horák

Pana Humla, který lovil mamuty, měl rýmu a nakonec se stal školníkem, asi zná z Macha a Šebestové kdekdo. Těžko říct, zda měl pan Macourek na mysli opravdového neandertálce (tj. Homo neanderthalensis), ale docela by se to hodilo. O neandertálcích toho víme čím dál víc. Za poslední desetiletí se...

Prvá jaskynná ryba z európy

Marek Dzurenko

Troglobiontmi nazývame organizmy prispôsobené na trvalý život v jaskyniach. Typická je pre ne redukcia zrakových orgá­nov a strata pigmentu. Napriek tomu, že je diverzita troglobiontov v Európe – najmä na Balkáne – mimoriadne bohatá s približne 400 známymi druhmi jaskynných špecialistov, až...

Matky, mláďatá a mozgové hemisféry

Peter Mikula

Ak by ste sa pozreli na dostatočne veľký počet matiek kolísajúcich si v náručí svoje nedávno narodené ratolesti, pravdepodobne by ste zistili, že nenáhodne viac žien si ukladá potomkov na ľavú stranu tela. Ako najpravdepodobnejšie vysvetlenie tohto správania sa javí rozdielna funkcia mozgových...

Moderna Viktora Kovačiće

Vendula Hnídková

Viktor Kovačić (1874–1924) byl klíčovou postavou rozvoje moderní architektury v Záhřebu. Chorvatského absolventa ateliéru Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění ve Vídni lze srovnávat s dalším jeho významným spolužákem Janem Kotěrou. Oba mladí architekti opustili r. 1899 rakousko­uherskou...

Savci z knihovny života

Miloš Anděra

Od roku 2002 u nás existuje jedinečný internetový projekt, mapující výskyt živočichů z celého našeho území. Na adrese BioLib.cz (zkratka od „biologické knihovny“) může kdokoliv zaznamenat svá pozorování a jeho údaje po zpracování odborníky pomohou zmapovat výskyt daného druhu na našem...

Zákulisí

Pavel Pipek, Ondřej Vrtiška

Jeleni evropští troubí na poplach Jelen Sika (Cervus nippon), který k nám byl dovezen na přelomu 19. a 20. století z Asie, vypadá jako neviňátko, takový menší bráška našeho jelena evropského (Cervus elaphus). Pod roztomilou maskou se však skrývá Kainova duše. Namísto jednorázové...

Šesté smysly

Oto Janoušek, Maxmilián Hejl, Anna Machátová, Vendula Sedláková

Když jsme na téma biomedicíny připravovali tematickou dílnu ze speci­álního projektu Vesmíru pro talentované středoškoláky, zajímalo nás, jak zareagují na jednoduchou otázku: Jaké biomedicínské vylepšení lidského těla by mělo být vynalezeno, abyste si ho nechali dobrovolně implantovat...

Nová role tenkých vrstev ve fotovoltaice

Antonín Fejfar

Fotovoltaika se již stala oborem energetiky s globálním dopadem. Celkový instalovaný výkon dosáhl v roce 2016 přes 300 GWp.1) V jednom okamžiku se Německo dostalo již velmi blízko stavu, kdy byla veškerá spotřeba elektřiny kryta obnovitelnými zdroji (8. května 2016 dosáhl výkon obnovitelných...

85,2 %

Marek Janáč

Když jsme v červnu loňského roku konstatovali, že pirátský server Sci-Hub nabízí 51 milionů nelegálně stažených vědeckých článků (vesmír 95, 327, 2016/6), bylo zřejmé, že přes snahy vydavatelů odborné literatury bránit se soudní cestou projekt hned tak neskončí. Dnes je na Sci-Hubu už...

Tajemné písmeno

ad Vesmír 96, 426, 2017/7–8

Jan Matys, Tomáš Tyc

Staré wolframové žárovky měly rovné wolframové vlákno vedené „cikcak“ přes několik závěsů. Stočením vlákna do spirály se zvyšuje účinnost žárovky – využívá se takzvaný dutinový efekt –  těleso umístě­né uvnitř dutiny (například pece) vyzařuje jako černé, jeho...

Instagram odhalí depresi

Ondřej Vrtiška

Algoritmus využívající strojové učení dokáže ze snímků zveřejňovaných na sociální síti Instagram odhadnout, zda uživatel trpí depresí. Metoda není samospásná, mnohé případy neodhalí, ale vede si lépe než průměrný praktický lékař. Mimo jiné vykazuje výrazně nižší míru falešně...

Nedůvěra k chemickým a GM technologiím

 ad Vesmír 96, 351, 2017/6

Jiří Šoler

 Autor uvádí, že hlavní překážkou využití GM technologií u potravin je ideologický přístup „zelených“ aktivistů. Tento názor samozřejmě nesdílím. Rád bych však uvedl některé jiné aspekty. Technologie genetických modifikací má v sobě jedno nebezpečí – vytvoření...

Unavená matka Země

 ad Vesmír 96, 368, 2017/6

Martin Kvapilík

Malthusiánství má tuhý kořínek. Přichází ve stále nových podobách. Už dvě staletí se pořád někdo strachuje, že se neuživíme, a ono to navzdory pesimistům pořád jde. A v zemědělství pracuje stále méně lidí a máme smělé plány směrem do vesmíru. Není špatné chovat se k Zemi pěkně...

Nečekaný objev pražských vakovlků

 

Jan Robovský, Vladimír Vohralík

Pokud nás mrzí vymření delfínovce čínského, který představoval jediného žijícího zástupce své linie staré asi 22–28 milionů let, tak vyhubením vakovlka jsme přišli o linii sesterskou všem ostatním kunovcům (ve smyslu Dasyuromorphia) starou dokonce zhruba 50 milionů let (oba odhady jsou na...

O historických mapách našich jeskyní

Petr Zajíček

Plány podzemních prostor sice vznikaly na našem území již dříve, ale nepopisovaly jeskyně, nýbrž hornická díla. Průkopníkem jeskynního mapování se stal inženýr Carl Rudzinsky, který se třemi dalšími kolegy provedl 23. června 1784 odvážný sestup na dno Macochy. Nebyla to sice první výprava...

Jak se bránit zemětřesením?

 

Jan Burjánek, Jiří Málek, Miroslav Coubal

Tuto otázku si položil asi nejeden z nás při sledování záběrů z oblastí posti­žených zemětřesením. Pokusme se na ni odpovědět. Nejprve krátce shrneme, čemu v případě silného zemětřesení čelíme. Tento jev vzniká podél tektonických zlomů v zemském nitru, kde čas od času dojde k...

Četli jsme

Eva Bobůrková, Ivan Boháček

Michal Janata: Léthé a Mnémosyné (Budoucnost paměti a minulost zapomění) Dybbuk, Praha 2017, 320 stran, ISBN 978-80-7438-168-3 Autor činí pokus vymanit paměť z reduktivní­ ho a scientistického chápání (jeho termínem z cerebrálního determinismu), které však neodsuzuje. Poukazuje na plodnost i...

Ke kořenům jaderné energetiky

Solné reaktory a kapalné palivo
 

Jan Uhlíř

Veškeré dnes provozované jaderné reaktory, ať již energetické nebo výzkumné, využívají jaderné palivo v pevné formě a palivem produkovanou energii odvádějí do tekutého média, kterým je voda, plyn nebo kapalný kov. Typickými formami jaderného paliva jsou tak nyní palivové soubory sestá­...

Káva a zdraví

Co s námi dělá mléko v kávě

František Vyskočil

Odpověď z laboratoří a dietetických či klinických studií je zatím jednoznačná. Nápoj vzniklý kombinací kávy s nevelkým množstvím smetany (asi 5–10 ml na šálek) nebo 10–50 ml mléka na 100 ml kávy není a nikdy nebyl předmětem žádných varování ani ze strany Světové zdravotnické...

Zaostřeno na život

Biofyzikální ústav Akademie věd se představuje

Eduard Kejnovský

Historie – cesta od kosmického výzkumu k léčbě rakoviny Ve vědeckém světě je Brno známo zejména jako město, kde žil a pracoval Gregor Johann Mendel, zakladatel genetiky. Dnešní genetici z celého světa jezdí do Brna, aby navštívili augustiniánský klášter a mohli si tam prohlédnout...

Srážky se zvěří

Pachová zradidla s biodegradabilním nosičem 

Důvody srážek vozidel se zvěří: Silniční komunikace křižují staré trasy pravidelné migrace zvěře mezi zimními úkryty a letními pastvinami. Od migrace se zvěř nijak odradit nedá. Řešení: Přimět zvěř, aby přecházela komunikace jen v relativně bezpečných úsecích. K tomu slouží tzv....

Cesta do nitra rostliny

Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., představuje své moderní mikroskopické pracoviště

Mikroskop patří k základnímu vybavení biologů přinejmenším od roku 1665, kdy Robert Hooke objevil v korku rostlinné buňky. Dnešní přístroje jsou technicky mnohem pokročilejší a dokážou v živých organismech zobrazit takové detaily, nad nimiž by Hooke i další průkopníci jen žasli. Zároveň...