Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 2
Vesmír č. 2
Toto číslo vychází
1. 2. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Únorové číslo Vesmíru
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr

Kyslíková odysea

Díky hodné princezně Marušce všichni víme, že sůl je nade všechno koření a že bez soli není života. Jako biolog i jako rodič vyprávějící pohádky se pod to můžu podepsat. A teď si představte, že jednou budu muset dcerce přiznat, že hlavní složkou soli, bráno na váhu, je chlor. Ten chlor,...

Odhalená tvář zlodějů buněk

Ondřej Vrtiška

Kdo sází sady, sklízí biodiverzitu

Jakub Horák

Padělky na zabití

Marek Janáč

Útok na supy

Stanislav Vaněk

Freiwaldův Kolín

Jakub Potůček

Xenobiotika

Ivan Boháček

Jed je látka, která je schopná poškodit živý organismus, způsobit nemoc nebo smrt, pokud je pozřena, vdechnuta nebo vstřebána kůží. Ale jak nás poučil již Paracelsus, o tom, zda je látka jedem nebo lékem, rozhoduje dávka. Proto jsou si také blízké dvě disciplíny – toxikologie a farmakologie....

Jedy a mýty

 

Eva Bobůrková

Ohledně jedovatých potravin u nás panuje dost mýtů. Které vás nejvíce zvedají ze židle? — Rozhodně mýtus, jak prospěšné nám jsou doplňky stravy, to je téma, které mě nyní nejvíce hněte. Na rozdíl od potravin, které podléhají všemožné kontrole, se v oblasti doplňků stravy schovává...

Únor bílý, pole sílí…

Jana Nová

… a cizinec šílí – nejen Němec či Angličan, ale i Rus a Slovák: proč vy, Češi, nemůžete mít februar a vůbec stejný kalendář jako většina Evropy? Učit se české (polské, chorvatské…) názvy měsíců je zapeklité i pro slovanské sousedy. Přesto bychom si staré slovanské kalendáře...

téma — jedy

Kyslíková odysea Jak kyslík změnil směr evoluce (Vesmír 96, 85, 2017/2) Útok na supy Dramatický úbytek početnosti supů mají na svědomí jedy (Vesmír 96, 86, 2017/2) Jedy a mýty Kde v potravinách na nás číhá největší nebezpečí? Rozhovor s Janou Hajšlovou (Vesmír 96, 88, 2017/2) Padělky...

Kdo chce glyfosát bít, nějakou studii si najde

Miloslav Pouzar

Pesticid glyfosát spatřil světlo světa v roce 1970 v St. Louis v Missouri. Jeho duchovní otec, organický chemik John E. Franz, získal za jeho objev řadu ocenění. V současnosti je glyfosát obsažen ve více než 750 přípravcích používaných v zemědělství, lesnictví či zahradnictví a zcela jistě...

Renoirovy barvy

aneb Co prozradí analýza organických pigmentů o uměleckém díle

Štěpánka Hrdličková Kučková

Kolem roku 1800 bylo malířům známo jen několik tuctů pigmentů, které se připravovaly hlavně rozemletím barevných minerálů, a to i velmi vzácných a dovážených z exotických lokalit (například modrý azurit se dříve těžil na území dnešního Afganistanu). Malíři využívali i nevelký počet...

Viděl jsem ho a poznal jsem ho

Radkin Honzák

Neznám tě, ale um eju tě – kdo z nás neslyšel tento povzdech stárnoucích dam, který údajně vyřknou ráno při pohledu do zrcadla. Jde o žert, legrace však končí tam, kde je to opravdu nemilá skutečnost a riziko, že vedle bloudění na známých místech jde o první známku počínající...

Schvalování učebnic

aneb Jak se vytváří společenský konsenzus

Lenka Pořízková

Obrana před „nežádoucími vlivy“ se dnes neděje ani tak pomocí zákonů či zákroků státních institucí, ale spíše formou dlouhodobého „vyjednávání“, které vede ke stigmatizaci nežádoucích postojů a k jejich společenské diskreditaci. V některých evropských státech je centralizované...

Paběrky po orangutanech

1897: Měl jsem štěstí v přírodě pozorovati i loviti z antropomorfních opic jak šimpanze, tak i orangutany a gibony, onyno na Zlatém Pobřeží v západní Africe, tyto na ostrově Borneu. Ponechávaje si důkladnější vylíčení na dobu pozdější, předesílám tentokráte několik paběrků o...

Evoluce s puškou v ruce

Jsou ptáci s menším mozkem snadnějším cílem?

Pavel Pecháček

Při spojení slov puška a evoluce si možná mnozí vzpomenou na Charlese Darwina, který nejenže rozpoznal přirozený výběr jako jeden z hlavních principů evoluce, ale byl také vášnivým lovcem. Tentokrát je však řeč o studii z laboratoře dánského zoologa Anderse Pape Møllera. Není pochyby o tom,...

Věda je krásná 2016

redakce

Už od roku 2009 vyhlašuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy fotografickou soutěž Věda je krásná. Z jejího osmého ročníku, vyhodnoceného v prosinci, přinášíme dvě ukázky, další najdete na našem webu. Soutěž je otevřena pro studenty a zaměstnance všech fakult UK a ve dvou...

Boj o vodu uvnitř rostlin

Martin Janda

V interakci mezi rostlinami a patogeny (v tomto případě bakteriemi) probíhá neustálý souboj. Rostliny jsou vybaveny mocným imunitním systémem, kterým reagují na bakteriální infekci. Bakterie k úspěšné infekci sekretují řadu tzv. efektorových molekul, které specificky cílí na různé složky...

Nenadělat škodu a včas skončit

Regulace imunitního systému

Václav Hořejší

V první řadě je potřeba eliminovat z imunitního arzenálu zbraně, které by už ze samé podstaty útočily především na buňky a tkáně organismu vlastní. To jsou autoreaktivní protilátky (produkované B-lymfocyty) a především autoreaktivní T-lymfocyty. Jak jsme se dozvěděli v druhém dílu...

Jak nakupujeme hříšné statky?

Petr Houdek

Někdy kupujeme zboží, které na nás může vrhnout nepříliš lichotivý pohled (přinejmenším od pokladních). Takové statky se proto snažíme zakrýt, snížit jejich významnost větším nákupem. Je třeba známo, že většina spotřebitelů kupujících pornografické časopisy si kupuje i něco k nim...

Rychlá evoluce neštovic

Ondřej Vrtiška

Stopy po pravých neštovicích lze sice nalézt už na egyptských mumiích starých 4000 let, ale není jisté, zda nešlo o jinou chorobu. Diskusi na toto téma oživil genom virového původce neštovic, rekonstruovaný ze vzorků odebraných z mumie litevského dítěte, které na tuto nemoc zemřelo někdy mezi...

Slunce a rozvodné sítě – problém na obzoru?

Michal Švanda

Vyšší vrstvy atmosféry Slunce (koróna) jsou horké (s teplotou až 2 miliony kelvinů) a neustále se rozpínají do meziplanetárního prostoru ve formě slunečního větru. Slunce je objektem ve stavu plazmatu a je protkáno magnetickými poli. Tato pole jsou vytvářena a zesilována ve vnější obálce...

Krajiny z druhé ruky

Tomáš Kučera

Kniha Krajiny z druhé ruky vyšla díky portálu Nakopni.Mě, respektive díky podpoře budoucích čtenářů. Taková možnost vydání dává autorům dobrou zpětnou vazbu a naopak příležitost spolupodílet se na vydání podobného „samizdatu“ zavazuje čtenářův zájem o úspěch projektu. Autorský...

Drama nemocných s rakovinou

Jiří Šimek

Téma knihy – historie zápasu s onkologickými onemocněními – není až tak mimořádné. Mimořádný je způsob jejího zpracování. Autor, který se narodil v Indii, ale medicínu vystudoval v USA a ve Velké Británii, má obrovský smysl pro příběh. Nejen pro příběh zápasu lékařů a ostatních...

Mnohonožky nejen na talíři

Ivan H. Tuf

O tom, proč mnohonožky nejedí ani Číňani, jsme už ve Vesmíru psali (Vesmír 93, 348, 2014/6) – stručně řečeno, jsou dosti jedovaté a hrozně hořké. Kyanovodík, který produkují plochule, má antimalarické účinky. O benzochinonech, které produkuje většina mnohonožek, jsme věděli, že...

Jméno pro hvězdnatku

redakce

Vesmír spolu s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci vyzval veřejnost k pojmenování tří nových druhů rostlin, objevených českými botaniky v tropických deštných lesích Bornea. Během akce, která skončila 31. prosince jsme obdrželi 314 návrhů na pojmenování rostlin. V tuto...

Je libo silnější, nebo slabší sněhovou peřinu?

Miroslav Zeidler

Naše představa o pasivním přežívání rostlin pod sněhovou pokrývkou v dormantním stavu a bez známek života již dávno neplatí. Nově nás o tom přesvědčila studie nízkých keříků pod různě vysokou vrstvou sněhu. Ukazuje se, že mocnost sněhové pokrývky má poměrně významný vliv na...

Nejstarší stopy člověka v Americe

Ondřej Vrtiška

1957: V Lewisville v Texasu byly členy Dallasovy archeologické společnosti objeveny patrně nejstarší stopy pračlověka na americké pevnině. Stáří jich bylo určeno radiokarbonovou metodou na 37 tisíc let. Hroty oštěpů náleží k paleoindiánským kulturám cloviským a Ilanovým, které byly poznány...

Svět dvou oceánů

Jan Veselý

Ještě v osmdesátých letech minulého století byl pro nás Titan jen oranžovou koulí, jak na úvod své loňské pražské přednášky trefně poznamenal profesor Christophe Sotin, francouzský geofyzik působící na Kalifornské technice (Caltech). Tento muž byl členem vědeckého týmu evropského...

Sesuvy – snadný výzkum, ale složitá ochrana?

Jan Klimeš

Přírodní ohrožení, mezi která patří i sesuvy, bývají „tvrdou“ vědou velmi dobře popsána a zdokumentována. V případě sesuvů (viz Vesmír 93, 510, 2014/9) k tomu na území ČR výraznou měrou přispěla např. tvorba podrobného digitálního modelu reliéfu, díky kterému je možné některé...

Proč axony nezabloudí

Přesné navádění axonů během vývoje nervové soustavy

Martin Balaštík

Dospělý lidský mozek obsahuje přibližně 85 × 109 neuronů navzájem propojených více než 1014 spoji (synapsemi), což je číslo tisíckrát větší než množství hvězd v naší galaxii a zároveň největší počet synapsí, který byl zjištěn u mozku jakéhokoli (dosud zkoumaného) živočicha....

Prečo opice nerozprávajú?

Peter Mikula

Niekoľko skupín vyšších stavovcov je známych svojou schopnosťou imitovať ľudskú reč. Do tejto skupiny ale nepatrí ani jeden druh primáta mimo človeka. Ani dnes, napriek viacerým pokusom naučiť primáty rozprávať, nepoznáme jediný zdarný prípad. Už od čias Darwina boli navrhnuté dve základne...

Stanu se menším a ještě menším

Ivan H. Tuf

Živočišné buňky mohou mít různou velikost. Na jedné straně stojí například miniaturní buňky korzetek, jejichž tělo tvořené více než 10 000 buňkami dorůstá maximálně 0,3 mm, na straně druhé jsou extrémy ve formě vajíček a nervových buněk s jejich dlouhými výběžky. Přestože jsou...

Za hranicemi současné výpočetní biofyziky

Lehce osobní vzpomínka na Klause Schultena

Michal Kolář

Biofyzika je vědní obor, který pomocí aparátu fyziky odhaluje zákonitosti živého světa, tedy organismů, organel či biomolekul. Využívá metody, jako jsou např. rentgenová krystalografie, spektroskopie nebo fluorescenční mikroskopie. Zřejmě nejproslulejším výsledkem, kterým se biofyzika jako obor...

Zákulisí

Ondřej Vrtiška

Dvě ztráty pro českou vědu V pondělí 26. prosince 2016 zemřel ve věku 76 let světoznámý matematik prof. RNDr. Petr Hájek, DrSc., člen Učené společnosti (a autor několika článků pro Vesmír). Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK a také hru na varhany na Hudební fakultě AMU. V Ústavu...

Druhy, které usilovně pracují na svém vyhynutí

Svatopluk Bílý

Základním hnacím motorem evoluce je snaha předat vlastní geny potomstvu, které by mělo být co nejpočetnější. Tento princip je vlastní v podstatě všem živým organismům. Některé druhy jako by se ale snažily o pravý opak. Mezi australskými brouky čeledi krascovitých (Buprestidae) existuje rod...

3

Ondřej Vrtiška

Nejtenčí vodivý drátek světa je pouhé tři atomy silný. Jeho výrobu pomocí samouspořádávání jednotlivých stavebních prvků demonstrovali fyzikové ze Stanfordovy univerzity v univerzitou spravované Národní urychlovačové laboratoři SLAC. Využili diamantoidy (cykloalkany s krystalovou strukturou...

Pradávny masaker v okolí jazera Turkana

Peter Mikula

Násilie, vraždy, masakre, etnické čistky, genocídy či vojny sprevádzajú históriu ľudstva od nepamäti. Mnoho ľudí (počnúc napríklad antickým Vergíliom, cez viacerých osvietencov až po niektorých súčasných vyznávačov alternatívnych životných štýlov) si aj napriek tomu na základe...

Dinosauři v nevýhodě

Ondřej Vrtiška

Mikroskopická a CT analýza tzv. von Ebnerových linií v dentinu zubů dvou dinosauřích embryí naznačuje, že inkubační doba vajec ptakopánvých dinosaurů se počítala spíše na měsíce než na týdny. Menší Protoceratops měl vejce o hmotnosti do 200 gramů, větší Hypacrosaurus přes čtyři...

Vesmír talentů

redakce

Od léta 2016 odebírá Vesmír skupina 641 talentovaných studentů středních škol, pro něž ve spolupráci s předními odborníky připravujeme několik praktických setkání s různými vědeckými obory. Jedno z nich se uskutečnilo 10. prosince 2016 v prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity...

„Strašák“ proti dešti

Jsou naše měření u Rampacu ohrožena?

Jan Klimeš

Letošní peruánské období dešťů začalo netypicky – bez deště. Sucho a nelegální vypalování podrostu způsobily zejména v okolí Cajamarky obrovské lesní požáry. U zemědělců v Andách vyvolaly obavy z neúrody a s ní spojeným nedostatkem potravy. Toho se také obávali lidé z okolí města...

Roztrhaná hvězda

Ondřej Vrtiška

Když astronomové v roce 2015 zaznamenali v galaxii vzdálené čtyři miliardy světelných let nový jasný objekt (nese označení ASASSN-15lh), popsali ho jako dosud nejjasnější supernovu. V maximu zářila dvacetkrát více než celá naše Galaxie. Následná pozorování však nabídla jiné vysvětlení:...

četli jsme —

Eva Bobůrková

Hugh Aldersey-Williams: Periodické příběhy Argo a Dokořán, Praha 2016 Zvláštní životy prvků zní podtitul nové knihy z edice ZIP a vystihuje tím hlavní poslání knihy – ukázat, že „nudná“ periodická tabulka prvků za sebou skrývá dramaticky napínavé příběhy – objevů, objevitelů,...

Padělky na zabití

Marek Janáč

Tento jednoduchý alkohol jen za poslední desetiletí způsobil smrt nejméně 2833 lidí z celého světa, přičemž nejtragičtěji se do statistik zapsal v roce 2011, kdy usmrtil při hromadných otravách v Indii, Súdánu, Ekvádoru a Turecku nejméně 457 osob. Česká vícečetná zkušenost s etanolem je...

Útok na supy

Otravy asijských a afrických supů

Stanislav Vaněk

Dramatický pokles početnosti supů byl poprvé zaznamenán v roce 1990 v severoindickém Národním parku Keoladeo. Populace supa bengálského (Gyps bengalensis) se zmenšila o 95 %. V následujících letech supí katastrofa zasáhla skoro celý indický subkontinent a další druhy asijských supů, např. supa...

Odhalená tvář zlodějů buněk

Ondřej Vrtiška

O viry se zajímáte od střední školy. Čím vás zaujaly? — Na gymnáziu se o virech moc nemluvilo, byla to jen taková tenká kapitola v učebnici, ale zalíbily se mi svojí jednoduchostí. Dostal jsem skvělý nápad, že by se daly využít k léčbě rakoviny. Na vysoké škole jsem pak zjistil, že stejný...

Kyslíková odysea

Trochu otravný příběh

Josef Lhotský

Díky hodné princezně Marušce všichni víme, že sůl je nade všechno koření a že bez soli není života. Jako biolog i jako rodič vyprávějící pohádky se pod to můžu podepsat. A teď si představte, že jednou budu muset dcerce přiznat, že hlavní složkou soli, bráno na váhu, je chlor. Ten chlor,...

Freiwaldův Kolín

Jakub Potůček

Kolín s přídomkem Freiwaldův není tak zažitým pojmem jako Kolín Fragnerův. Na rozdíl od architekta Jaroslava Fragnera (1898–1967), který pro toto město systematicky pracoval více než dvě desetiletí, zde Jindřich Freiwald (1890–1945) působil jen krátce, necelé tři roky. I přesto zde realizoval...

Kdo sází sady, sklízí biodiverzitu

Tradiční ovocné sady jako významný artefakt v krajině

Jakub Horák

Většina lidí má ovocné sady1) ráda, a pokud je přímo nenavštěvuje,2) tak většinou ocení jejich líbivý dojem ve volné krajině. Zároveň jsou ovocné sady jedním z míst, která přírodovědce zajímají, a přitom je málokdo skutečně studoval. Tradiční ovocné sady v krajině Ovocné sady v...