Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
8. 9. 2016
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru

Peptidy – naděje pro léčbu obezity

Po celá tisíciletí jsme byli vystaveni častěji nedostatku než nadbytku potravy, takže je náš organismus nastaven spíš na uchovávání energie. V posledním století ale již prakticky všechny vrstvy obyvatelstva vyspělých zemí „trpí“ nadbytkem jídla a nedostatkem pohybu. Přejídání a rostoucí...

Ebola: epidemie skončila, boj s virem pokračuje

Tomáš Cihlář

Skrytý život hvězdnatek

Michal Hroneš, Martin Dančák

Motýli voní i zpívají

Blanka Kalinová, Irena Valterová, Jiří Kindl

V mezioborovosti je síla

Ondřej Vrtiška

Nové horizonty

Jan Veselý

Zvídavost

Ivan Boháček

Největší objevy ve vědě zpravidla vznikly z pouhé zvídavosti, z touhy po poznání zákonů a zákonitostí přírody. Citovat v této souvislosti kvantovou mechaniku nebo obecnou teorii relativity by bylo banální. Samozřejmě i z cíleného nebo inovativního výzkumu pocházejí objevy, které velice...

Filosof poutník

prof. PhDr. RNDr. Zdeněk Neubauer, CSc. (30. 5. 1942 Brno – 5. 7. 2016 Praha)

Ivan M. Havel

Kde máme Zdeňka Neubauera? Kam že se nám ztratil, kde se toulá? Po které asi cestě se právě plouží, bos, bez topánků, zahalen do své známé hobití kápě? Právě tak si ho totiž pamatuji vůbec nejlépe: jako filosofického poutníka. Byl už nazván i tulákem, ale já ho považuji za poutníka –...

Nevídané dobrodružství chemika Holého

Eva Bobůrková

Guru české vědy. Adept na Nobelovu cenu. Bohem nadaný vědec. Takováto přirovnání už zkrátka patří k profesoru Antonínu Holému (1. 9. 1936 – 16. 7. 2012), který se zapsal mezi nejslavnější a nejúspěšnější české vědce. Léky proti virům, tedy proti oparům, hepatitidě, AIDS, jsou...

Muzeum bratří Čapků

Příběh periferní instituce v padesátých letech

Veronika Jáchimová

Různé čapkovské diskurzy se promítly do podoby dvou literárních muzeí, která nabízela odlišný pohled na Karla Čapka a na jeho místo v literárním kánonu. První z těchto institucí je Památník národního písemnictví (PNP), který vznikl v roce 1953, byl pověřen vytvořením oficiálního muzea...

Skrytý život hvězdnatek

Michal Hroneš, Martin Dančák

Když britský lékař a přírodovědec William Griffith našel v roce 1834 u města Pala na jižním pobřeží Barmy v podrostu bambusového lesa zvláštní nezelenou rostlinu zcela nepodobnou čemukoliv, co botanika dosud znala, zřejmě si hned uvědomil, že se stal objevitelem nového rodu. Rostlinu pojmenoval...

Stačí bio‑psycho‑sociální přístup ke zdraví a nemoci?

Vladislav Chvála

Některá slova vyjdou z módy, jiná zaujmou jejich místo, a tu a tam se některý pojem znovu vrací. Tak se po slovech jako „vývojový, objektivní, digitální, nanotechnologie, EBM, epigenetika, neurovědy“ objevují v medicínském prostředí znovu slova „psychosomatika, komplexní,...

Pestrý svět motýlů

Pavel Pecháček

Předek dnešních motýlů disponoval pravděpodobně třemi typy fotoreceptorů s maximální citlivostí v ultrafialové, modré a zelené části světelného spektra. Postupně se z původních tří typů vyvinulo mnoho dalších a u dnešních druhů motýlů je dobře známá velká rozmanitost v počtu i...

Temná hmota v našich ústech

aneb paraziti parazitů

František Vyskočil

Ne, nejde o kv alitu politických výroků ani o senzační vysvětlení předpovězené gravitačně působící neviditelné hmoty, která drží pohromadě hvězdy v galaxiích. Jde jen o přirovnání, které ukazuje na to, jak lze objevit dosud nespatřené organismy, podobně jako novou planetu nebo záhadnou...

Vteřina, nebo sekunda?

Jan Vymětal, Jan Veselý

Jan Veselý opakovaně používá termínu oblouková sekunda, přičemž se jedná o vteřinu. V běžné laické mluvě lze tuto záměnu snad tolerovat, nicméně ve vědecké oblasti, a nejenom v ní, je přece vteřina oblast „oblouková“ a sekunda oblast „časová“. Podobně v článku Tomáše Petráska...

Vzdělávání jako silová disciplína

Ivo Vondrák

Všichni, kteří působíme na vysokých školách, dobře známe Humboldtovu definici univerzity, jako „místa, kde univerzitní učitel už není více učitelem a student už není pouhým žákem. Student se totiž věnuje svému výzkumu a profesor na něj dohlíží a podporuje jej v jeho činnosti“....

Pasteur zpochybněn

Ondřej Vrtiška

1886: Proti Pasteurově léčbě vztekliny ozvaly se v novější době dva vážné hlasy. Prvním je dr. Frisch, jenž na bakteriologickém ústavu v Paříži konal pokusy, jichž výsledek odporuje nálezům Pasteurovým. Dr. Frisch očkoval po způsobu Pasteurově jen taková zvířata (psy a králíky), o...

Mikrobibliotéka

Ondřej Vrtiška

1936: Počet ročně vytištěných knih ohromně stoupl. Vědecký badatel nemusí (ale měl by) čísti beletrii, ba nemusí se starati ani o vědecké knihy jiných oborů. Ale i když se omezí na vlastní obor, sotva může přečísti jen zlomek toho, co v něm bylo publikováno. Knih přibývá tolik, že si...

Motýli voní i zpívají

Blanka Kalinová, Irena Valterová, Jiří Kindl

Feromony jsou chemické látky, které přenášejí informaci mezi jedinci téhož biologického druhu. Je-li touto informací vyjádření touhy po spáření, mluvíme o sexuálních feromonech. Jsou prostudovány u mnoha hmyzích skupin. Jejich struktura, velikost molekul i prostorové uspořádání vykazují...

Ebola: epidemie skončila, boj s virem pokračuje

Tomáš Cihlář

Dosud neznámou nemoc popsal tým belgických lékařů jako krvácivou horečku přenášenou přímým stykem s tělními tekutinami infikovaných pacientů. Analýza odebraných vzorků v Ústavu tropického lékařství v Antverpách prokázala přítomnost nového viru. Byl nazván podle řeky Eboly tekoucí...

Je Alzheimerova choroba infekční?

Priony, amyloid a neurofibrilární klubka

Martin Balaštík

Alzheimerova choroba je podle celosvětových statistik nejčastějším neurodegenerativním onemocněním, jehož prevalence se obzvláště ve vyspělých zemích vzhledem ke stárnutí populace neustále zvyšuje. V USA je touto chorobou postižen každý devátý člověk nad 65 let (ženy 2krát častěji než...

Antimikrobiální peptidy

Budou nám někdy užitečné?

Václav Čeřovský

Mezi největší problémy současné medicíny patří rezistence bakterií k běžně užívaným antibiotikům. Původně účinná antibiotika selhávají, a tím se mnohonásobně zvyšují náklady na léčbu i riziko úmrtí na rezistentní infekce. Staphylococcus aureus rezistentní na methicillin (MRSA),...

Zmatky kolem antropocénu

Jaroslav Kadlec

Z Cílkova textu se dovídáme, že se termín antropocén poprvé objevuje roku 2000 v článku chemika P. J. Crutzena a biologa E. F. Stoermera. Tito autoři současně navrhují, aby byl antropocén zařazen do mezinárodního stratigrafického systému jako nejmladší období geologické historie Země.1) Na...

Mikrobiom

Orgán se stále rostoucím významem

Julius Lukeš, Jan Votýpka

Lidský mikrobiom a eukaryom je soubor všech symbiotických (tj. mutualistických, komensálních a parazitických) organismů žijících v našem těle. Jen v rámci bakterií jej tvoří několik tisíc z velké části dosud nepojmenovaných druhů. Nárůst poznatků a publikací o lidském mikrobiomu je tak...

Štěpení singletu

Proces, který může výrazně zlepšit účinnost solárních článků

Zdeněk Havlas

Ze Slunce přichází na povrch Země obrovské množství energie, které se odhaduje na 1,2 × 105 TW, z toho by se dalo prakticky využít asi 5 promile, tj. 600 TW. Pro porovnání: vítr nám může poskytnout 2–4 TW, mořský příliv 2 TW, biomasa 5–7 TW, vodní elektrárny zhruba 5 TW. V roce 2050 by mělo...

téma — chemie života

Věda v Ústavu organické chemie a biochemie V mezioborovosti je síla Rozhovor s ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (Vesmír 95, 490, 2016/9) Jak vidět elektřinu Pozorujeme elektrické signály neuronů (Vesmír 95, 493, 2016/9) Štěpení singletu Za vyšší účinnost solárních článků...

Nové horizonty

Jan Veselý

V případě Pluta se prolíná několik příběhů najednou. Ten první se týká samotného objevu tělesa za Neptunem. Překvapivě začíná u Marsu. Percival Lowell koncem 19. století kvůli pozorování kanálů zbudovaných Marťany postavil hvězdárnu u Flagstaffu v Arizoně. A když o jedno desetiletí...

Molekulární tlačítka na černých skříňkách

Ondřej Vrtiška

„Biologie je dnes v jistém slova smyslu tam, kde byla fyzika ve třicátých letech – je to nevytěžený zlatý důl, člověk zakopává o hroudy zlata. Ale je to jiná nerostná surovina, než kterou těžili fyzikové,“ říká Pavel Jungwirth, který z osobní zkušenosti dobře ví, o čem...

Proč je dobré nebýt kanibalem

Ivan H. Tuf

Co se potravy týče, má hypotetický živočich několik málo možností k volbě. Může přijímat pouze živočišné bílkoviny, a tudíž být výhradní masožravec. Nebo může pojídat výlučně rostlinná pletiva, a vybrat si tak herbivorii. Smíšená strategie, kombinující přínosy obého, je však...

O babičkách, babkách a bábách

Pavla Kochová

Prázdniny skončily, děti se vrátily od babiček a na babičkovskou bábovku, shovívavost a trpělivost mohou na nějaký čas zase jen vzpomínat. Slovo babička vyvolává nejen příjemnou nostalgii, ale je zajímavé i jazykově, zvláště když se pozastavíme také u výrazů babka a bába. Slovo babička,...

Boj proti bakteriálním toxinům

Dlouhá cesta ze zkumavky do lékárny

Markéta Šmídková, Helena Mertlíková-Kaiserová

Bakterie mají velký význam v oběhu živin na Zemi a mnohdy vstupují do oboustranně prospěšných svazků s jinými organismy. Do této skupiny patří například bakterie, žijící v lidské trávicí soustavě, další se využívají v potravinářském, chemickém či farmaceutickém průmyslu. Na druhou...

Peptidy – naděje pro léčbu obezity

Lenka Maletínská

Po celá tisíciletí jsme byli vystaveni častěji nedostatku než nadbytku potravy, takže je náš organismus nastaven spíš na uchovávání energie. V posledním století ale již prakticky všechny vrstvy obyvatelstva vyspělých zemí „trpí“ nadbytkem jídla a nedostatkem pohybu. Přejídání a rostoucí...

Proč je hepatitida B nebezpečná

Iva Pichová, Michal Doležal

Již od starověku lidé používají název žloutenka pro onemocnění, které se typicky projevuje nažloutlým očním bělmem a kůží. Často je také stejně nazýváno onemocnění způsobené infekcí některým z existujících typů virů hepatitidy. Jediný správný název této nemoci, způsobený...

Střevní mikrobiom aneb Staří přátelé

Alanna Collen: 10 % člověka (aneb Mikrobi ve vašem těle jsou klíčem k vašemu zdraví a štěstí)

Dobrovský, Praha 2015, 194 stran, ISBN: 978-80-7390-280-3. Doporučená cena neuvedena.

Radkin Honzák

Všude jsou, všude jsou... Kdo? Mikrouti, jak je kdysi nazval můj spolužák. Máme je na kůži, máme je v nose, ale jejich nejzajímavější skupina žije v tráv˝icím traktu. Jsou jich zde téměř dva kilogramy a traduje se, že počtem desetkrát přečíslí všechny buňky našeho těla. Trojice...

Malý velký oxid

Příjem dusičnanů ovlivňuje naše zdraví i sportovní výkony

Jana Jaklová Dytrtová, Michal Jakl, Miroslav Petr

O velkém vlivu malé molekuly lokálního hormonu oxidu dusnatého (NO) na lidský organismus se ví již dlouho, ale čím více nalézáme odpovědí, tím více dalších otázek vyvstává. Za objevení účinků NO na kardiovaskulární systém byla udělena v roce 1998 Nobelova cena za medicínu a fyziologii...

V mezioborovosti je síla

Ondřej Vrtiška

Příští rok vyprší patenty na terapeutické využití tenofoviru – účinné látky v lécích proti viru HIV a hepatitidě B. Zatím ústavu přinášejí miliardy korun. Jste připraveni na okamžik, kdy zdroj příjmů zeslábne? — Podařilo se nám vyjednat určitou participaci na nové látce odvozené...

Ostnokožci na dně

Oldřich Nedvěd

Ve středovýchodním Pacifiku je rozsáhlá planina (6 milionů čtverečních kilometrů) v hloubce 4 až 5 km pod hladinou, zvaná Clarionova-Clippertonova zóna. Tam se na dně válejí – no, ostnokožci také, ale zejména polymetalické konkrece. Valouny velikosti brambor složené zejména z manganu. Mnoho...

DNA prokazuje nevinu

Josef Chalupský

Alec John Jeffreys našel při studiu lidského genomu úsek, který měl zcela osobitý charakter (Vesmír 68, 700, 1989/12). Podobně jako otisk prstu. Brzy se nový poznatek začal využívat v soudní praxi, která v Americe vychází z toho, že jako důkaz lze v soudním procesu použít vše, co vědecká obec...

Nádor starý 1,7 milionu let

Ondřej Vrtiška

Nártní kůstka nalezená v jihoafrické jeskyni Swartkrans poskytla důkaz o tom, že rakovina postihovala i naše dávné předky. Platí to přinejmenším o osteosarkomu, zhoubném nádoru kostí, který dnes postihuje především pacienty mladší dvaceti let. Rentgenová výpočetní tomografie potvrdila...

Jak vidět elektřinu

Josef Lazar

Ve svém vědeckém pravěku jsem byl organický chemik. Studoval jsem organickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK a v rámci své diplomové práce jsem na oddělení přírodních látek ÚOCHB syntetizoval hmyzí feromony a jim příbuzné látky. Cílem tohoto výzkumu bylo porozumět způsobu, jak...

Mnichovské účtování s minulostí

Vendula Hnídková

Letos v květnu oslavilo Dokumentační centrum národního socialismu v Mnichově první rok úspěšného provozu, a to pod vedením zakladatelské osobnosti profesora Winfrieda Nerdingera. Avšak samotná existence této kulturní instituce není ani zdaleka tak samozřejmá, jak dokazuje už datum jejího...

Kosmická matrjoška

Ondřej Vrtiška

Kosmické superbubliny o průměru stovek světelných let, tvořené rozpínajícím se ionizovaným plynem, vznikají okolo hvězdokup působením hvězdného větru a výbuchů supernov. Astronomové nyní v blízké galaxii M33 pozorovali superbublinu tvořenou třemi soustřednými prstenci. Rázové vlny...

Zcestovalé škrkavky

Ondřej Vrtiška

Hedvábnou stezkou putovali nejen lidé, ale i jejich parazité. Archeologové v severozápadní Číně zkoumali 2000 let starou latrínu a na dřívkách obalených látkou, která sloužila místo toaletního papíru, objevili vajíčka škrkavek, tenkohlavců, tasemnic a motolic. Mezi nimi i škrkavky žlučové...

107

Ondřej Vrtiška

„Vyzýváme Greenpeace, aby zastavilo své tažení proti zlaté rýži a obecně proti plodinám a potravinám vylepšeným prostřednictvím biotechnologií.“ V otevřeném dopise adresovaném Greenpeace, OSN a vládám celého světa se 107 nositelů Nobelovy ceny postavilo za využívání GMO v...

Zlatá střední cesta platí i pro management

Miroslav Zeidler

O alpínských trávnících, rostlinných společenstvech alpínského a subalpínského stupně, se tvrdí, že mají velmi vysokou druhovou diverzitu. V Evropě dokonce jednu z největších. Právě proto se tradičně obhospodařované alpínské trávníky s nízkou produktivitou dostávají do popředí...

Zákulisí

Eva Bobůrková, Ondřej Vrtiška

Kdo další se vydá do světa? Hranická propast nedaleko Přerova je podle posledního měření v roce 2014 hluboká 384 metrů. Jde tedy o druhou nejhlubší zatopenou jeskyni na světě, překonává ji jen Pozzo del Merro v Itálii s hloubkou 392 metrů. Ale to se možná brzy změní. Mezinárodní tým...

223

Ondřej Vrtiška

Parazitismus se může na první pohled jevit jako poměrně extrémní životní strategie, ale co je extrémního na způsobu života, který si zvolilo asi 40 procent známých živočišných druhů? Sara Weinsteinová a Armand Kuris z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře spočítali, kolikrát se mezi...

Poslední adax jaro nedělá

Miloslav Jirků

Jen málo velkých obratlovců mělo štěstí v neštěstí a v zajetí přežilo své vyhubení v přírodě. Žhavým kandidátem na dalšího „nešťastníka štěstěny“ je adax (Addax nasomaculatus), pouštní antilopa o hmotnosti až 135 kilogramů, která kdysi obývala nezměrné aridní oblasti Sahelu,...

Vzkaz skřítkům

Ad Vesmír 95, 399, 2016/7–8

Děkuji a oceňuji zajímavou soutěž i v nemalé míře také skvěle zvládnutou organizaci i administrativu. Budu se těšit na další zprávy. Zdena Pokorná Nádherný nápad, skvělá akce – jen tak dál. Můj vzkaz se na TARANIS nedostal, ale i tak mám radost. A když ne skřítkům, tak aspoň vám,...

četli jsme —

Ivan Boháček, Ondřej Vrtiška, Eva Bobůrková

Jiří Ješ: Sloupky (Komentáře a reflexe z deníku Metro 1997–2003), Nakladatelství Petr Primus, Praha 2016 PhDr. Agáta Pilátová uvádí výběr textů publicisty Jiřího Ješe (19. 6. 1926–20. 7. 2011) větou z dopisu, který v roce 2011 napsal spisovatel Jan Burian Jiřímu Ješovi: „V době, kdy se...

Návrat staré dámy

Jan Konvalinka

V polovině devadesátých let minulého století působila organická chemie jako stará dáma, která má svá nejlepší léta už za sebou a v nejlepším případě může být dobrá jen k tomu, aby se postarala o vnoučata nebo zavařila meruňky na zimu. Opravdu zajímavé, vzrušující věci se zdály...

Od hádzania kameňov k šimpanzím rituálom

Peter Mikula

Šimpanzy sú náš najbližší príbuzný druh. Podobne ako človek dokážu vytvárať koalície (aj keď podstatne menej sofistikované), používať nástroje (dokonca si vyrábajú oštepy na lov menších opíc), prejavovať emócie, pozorovali u nich aj akési základy morálky či schopnosť reflektovať...

Rozpory školství

Ad Vesmír 95, 306, 2016/5

Leopold Kukačka

Někdy začátkem roku jsem vyjádřil potěšení ze změny koncepce Vesmíru. Potěšení nadále trvá. V květnovém čísle mě velice zaujal (ale nejen ten) článek prof. Millera „Rozpory školství a vzdělávání“. Že v našem terciárním vzdělávání bují kvantita nad kvalitou a vynakládání...