Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 1
Vesmír č. 1
Toto číslo vychází
9. 1. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Lednové číslo Vesmíru

Rotunda z legend i skutečnosti

Přemístění těla i zázraky byly pro svatořečení nezbytnou podmínkou sine qua non. Proto zázraky v různých podobách vystupují v každé legendě. V tomto případě podle svatováclavské hagiografie procházel průvod s tělem knížete Malou Stranou. Náhle se v blízkém žaláři zjevila silná...

Bojovat dovedu

Eva Bobůrková

Jak působí adrenalin na lidské tělo?

František Vyskočil

Arktida mladá a živá

Josef Svoboda

300 let mapy Moravy

Josef Chrást

Čtyři lasery proti obloze

Jan Veselý

Cykly, koloběhy, …

Ivan Boháček

Podle Slovníku spisovného jazyka českého je cyklus buď tematicky spjatý soubor duševních výtvorů tvořících vyšší celek, nebo pravidelně se opakující řada změn, období, etap. Ponechme stranou duševní výtvory tvořící vyšší celek. Háček spočívá v slově „opakující se“. Většina...

Pakt cenzury a erotiky

Václav Smyčka

„Lechtivé romány“ s erotickým obsahem bývaly tradičně považovány za jedny z úhlavních nepřátel cenzora. Sledujeme-li však fungování erotických látek v literatuře minulých dob pozorněji, zjistíme, že erotika a její zákaz ztělesňující společenskou normu spolu postupovaly mnohem častěji...

Ten, co nosil klobouk

Zemědělský cyklus Ovambů v dobových souvislostech

Stanislav Vaněk

Ovambové (též Owambo, Aawambo, Ambo, Ovawambo) dnes žijí na severu Namibie a jihu Angoly. Do těchto končin přišli někdy v 15. století z oblasti dnešní Zambie. Jejich řeč patří k bantuským nigero-konžským jazykům a existuje mnoho dialektů s mnoha názvy. Ovambové jsou usedlí hospodáři a jejich...

Potenciálně inteligentní život klonálních rostlin

Vít Latzel

Není žádnou novinkou, že rostliny dokážőu navzájem komunikovat a sdílet informace. Asi nejznámějším způsobem dorozumívání je vypouštění těkavých látek do vzduchu či půdy. Také houbová vlákna často vypomáhají k čilé komunikaci mezi jedinci stejného či odlišného rostlinného druhu....

Když instagramista šéruje na síti

Barbora Procházková

Sociální sítě dnes představují jeden z hojně využívaných komunikačních nástrojů. Pro uživatele každé z těchto sítí existují v současné češtině speciální pojmenování. Jedná se o slova nová, v jazyce ne zcela pevně zakotvená, a proto se můžeme setkat s jejich různými podobami...

téma — koloběhy

Vývoj společnosti a cyklické vnímání času Fenomén cyklicity v nejstarších civilizacích lidstva (Vesmír 96, 22, 2017/1) Ekonomické cykly Vlny úpadku a vzestupu hospodářství (Vesmír 96, 26, 2017/1) „Potížista“ dusík Naše lesy jsou stále vystaveny zvýšené depozici atmosférického...

Diskuse: 2

Vývoj společnosti a cyklické vnímání času

Římský klub byl založen r. 1968 primárně z obav z vyčerpání přírodních zdrojů. Po necelých 50 letech k obavám přibyla hrozba klimatické změny. Jsme skutečně na rozhraní, jak naznačuje sborník stejného jména.1)

Miroslav Bárta

Vnímání cyklicity, toho, že se určité fenomény jakoby vracejí v čase a svým způsobem opakují, je doložitelné, až kam sahají písemné památky, a tedy paměť nejstarších civilizací lidstva. Počínaje texty z 3. tisíciletí př. Kr. přes Starý zákon a biblického Josefa až po badatele...

Vlny úpadku a vzestupu hospodářství

Jakub Rákosník

Předmoderní ekonomiku, jejíž fundament tvořila technologicky nerozvinutá zemědělská malovýroba, ohrožovaly především klimatické výkyvy. Navzdory mnohdy fatálním důsledkům takových změn pro obyvatelstvo stěží nalezneme v odborné literatuře před pozdním 18. stoletím pokusy o teoretické...

„Potížista“ dusík

Iva Hůnová

Proč je vlastn ě dusík – jako jeden z biogenních prvků – pro les nebezpečný? Dusík (N) je v přírodě velmi hojným prvkem. Většina jeho zásob se vyskytuje v zemské atmosféře – v ní tvoří plných 78 % jejího objemu. Molekula N2 je však vzhledem k pevné trojné kovalentní vazbě mezi oběma...

Rotunda z legend i skutečnosti

Jarmila Čiháková

Přemístění těla i zázraky byly pro svatořečení nezbytnou podmínkou sine qua non. Proto zázraky v různých podobách vystupují v každé legendě. V tomto případě podle svatováclavské hagiografie procházel průvod s tělem knížete Malou Stranou. Náhle se v blízkém žaláři zjevila silná...

Hydrodynamické hladovění

Martin Minařík

V současné záplavě všemožných paleodiet a dalších podivností by v jiném časopise čtenář pod podobným titulkem nejspíše očekával zázračný návod, jak se bez námahy zbavit léta střádaných tukových zásob. Jev popsaný jako hydrodynamické hladovění (hydrodynamic starvation) se nicméně...

Klimatická změna a civilizace

Výlet na hranice krásné literatury

Jiří Janák

Nová publikace Miroslava Bárty se zaměřuje především na popis historického vývoje staroegyptské civilizace v jedné z jejích stěžejních fází, a věnuje se období, pro které se v egyptologii vžilo označení doba stavitelů pyramid. Především se jedná o dobu Staré říše (cca 2592–2118 př....

Co tě nezabije, to tě posílí

Imunitní paměť, očkování a využití protilátek

Václav Hořejší

Ten, kdo prodělá některá infekční onemocnění, je díky imunitní paměti většinou po zbytek života chráněn proti jejich opakování – je proti nim imunní. Dokonale tak v tomto případě platí ono známé „co tě nezabije, to tě posílí“. Mechanismus tohoto pozoruhodného a životně...

Hotel ParkRoyal v Singapuru

aneb Život metropole

Jiří Tourek

Lidé, kteří sledují architektonický vývoj, registrují dění ve stále širších částech planety. Japonsko se na mapu světa moderní architektury zapsalo dávno před druhou světovou válkou, Indie krátce po ní. Čínu a země Perského zálivu sleduje svět se zatajeným dechem (údivem, nebo možná...

Rozvíjí vědu jeden pohřeb za druhým?

Petr Houdek

Přestože vědci usilují o růst lidského poznání, i ve vědě hrají významnou roli ambice, boje o postavení, budování reputace či nepotismus. Techniky výzkumu či oblasti zkoumání význačných vědců jsou považovány za užitečnější a hodnověrnější než totéž u začínajících...

Zákulisí

Ondřej Vrtiška

Sbohem, Alfa Centauri Mezinárodní astronomická unie (IAU) se rozhodla udělat pořádek v tradičních jménech hvězd a vybrat z nich vždy jen jedno, které bude považováno za oficiální. Ustanovila proto pracovní skupinu (WGSN), která začala připravovat nový katalog. V listopadu do něj zařadila...

DDT ochráncem lodí

Ondřej Vrtiška

1947: Známý americký desinfekční prostředek, který prokázal svého času americké a všem spojeneckým armádám tak neocenitelné služby ochranou před epidemiemi, připojuje k svým už beztak skvělým výsledkům další úspěchy. Pokusy ukazují, že stačí určité množství DDT, přimíšené do...

Je život na Marsu?

Ondřej Vrtiška

1927: Na tuto otázku odpovídají astronomové objektivně, že nevědí. Ale někteří z nich mají soukromé přesvědčení, že je tam pravděpodobně aspoň život takový, jakým je na naší zemi život rostlinný. To je také mínění prof. Russella z university v Princetonu. Máme sta milionů hvězd,...

Auto jako baterka

Marek Janáč

Ačkoliv světové automobilky představují neustále nové modely aut s alternativním pohonem a sázejí na jejich budoucí rostoucí roli v prodejích, zatím to nevypadá na nějakou masovou podporu ani ve vůdčích zemích pokroku. Vždyť Japonci mají ve svém vozovém parku jen 0,59 % takových aut a USA...

Někde mezi rychlou a pomalou vědou

Filip Vostal

Věda je v moderní době neodmyslitelnou součástí společenské dynamiky a také ji spoluutváří celá řada proměnných „ne-vědeckého“ charakteru. Zkoumáme-li vědecký provoz, musíme zohlednit historické kontexty, technologické prostředí i společenské podmínky, za nichž věda vzniká. Na...

Mikrosvět v jednom lanýži

Jakub Horák

Lanýž je skutečná kulinářská pochoutka a není moc jiných pochutin, které by byly natolik spojené s luxusem. Mimo ty ilegální snad kaviár. Existují lidé, kteří jsou za lanýže ochotni zaplatit hodně. Jejich cenu si můžete zjistit i na některých burzách. A nejspíš je to víc peněz, než byste...

Navoněná past

Ondřej Vrtiška

Když mořští ptáci ucítí ve vzduchu dimetylsulfid, vědí, že je pro ně nedaleko připravena hostina. Právě tuto látku totiž uvolňují řasy, když se do nich pustí korýši, jimiž se ptáci živí. Bohužel se však dimetylsulfid uvolňuje i z kousků některých druhů plastu, jsou-li v kontaktu s...

Atlas lidských embryí

Ondřej Vrtiška

S pokroky lékařské etiky je pro vědce a lékaře stále těžší získat k výzkumu lidská embrya a nezávisle na nich ověřovat informace z učebnic, které mnohdy vycházejí z více než sto let starých pozorování. Embryologové proto detailně zdokumentovali téměř 15 000 histologických řezů a...

Pohyblivá laboratoř

Ondřej Vrtiška

Obyčejné stopky patří do muzea, dnešní sportovní hodinky sledují pomocí GPS polohu a z ní vypočítávají tempo běhu, měří tepovou frekvenci a díky pohybovým senzorům sledují frekvenci kroků, dobu kontaktu chodidel se zemí a další parametry. Prototyp ohebného a pružného mikrofluidního...

Müllerovští mimetici z Chile

Pavel Pecháček

Mimeze neboli napodobování živých i neživých objektů živočichy či rostlinami pro nás ani po dvou stech letech, kdy slovo „mimikry“ poprvé použili angličtí přírodozpytci W. Kirby a W. Spence, nepřestává být jedním z nejpozoruhodnějších evolučních fenoménů. Tradičně rozeznáváme...

Jak těžké je vytvořit stonožku?

Ivan H. Tuf

Stonožky lze laicky charakterizovat jako zvířata, která mají hlavu a spoustu stejných článků s jedním párem noh. Počet párů kráčivých noh přitom může nabývat hodnot mezi 15 a 191. Ty nohatější stonožky patří do řádu zemivek, které jsou nejodvozenější. Protáhlý tvar těla a vysoký...

Proti obezitě

Ad Vesmír 95, 510, 2016/9

Petr Sucharda

Lenka Maletínská uvádí o inhibitoru lipáz orlistatu, že „má významné vedlejší účinky, zejména průjmy, navíc mimo jiné zabraňuje vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích“. Orlistat samozřejmě má nežádoucí účinky, které přímo vyplývají z jeho působení – za normálních...

Led v Utopia Planitia

Jan Veselý

Severní polokoule Marsu byla možná v geologickém dávnověku zalita rozsáhlým oceánem. Tato hypotéza předpokládá, že atmosféra Marsu musela být v minulosti hustší, aby vytvářela dostatečný tlak umožňující existenci vody v kapalném skupenství. Při současném průměrném tlaku okolo 600...

3300

Ondřej Vrtiška

Krab palmový (Birgus latro) uzvedne až 30 kilogramů a bez problému louská kokosové ořechy. Svými klepety dokáže vyvinout pozoruhodnou sílu. Japonští zoologové na Okinawě testovali 29 krabů vážících mezi 33 a 2120 gramy a zjistili, že dovedou stisknout klepeta silou od 29 do 1765 newtonů. A...

Keď medozvestky načúvajú ľuďom

Peter Mikula

Spolupráca medozvestiek (Indicator indicator) a ľudí sa často prezentuje ako učebnicový príklad mutualistického (tj. pre obe strany výhodného) vzťahu medzi dvoma druhmi. Existenciu tejto medzidruhovej kooperácie však donedávna dokumentovali skôr náhodné pozorovania ako dlhodobý výskum či...

Jak napsat šílenou nemoc

Ad Vesmír 95, 523, 2016/9

Jan Betlach, Martin Balaštík

Desítky roků čtu Vesmír a jsem s jeho neselhávající vysokou úrovní a kvalitou velmi spokojený, zvláště v dnešní době, kdy se to jen hemží vše(a ne)možnými magazíny, které se vydávají za poučné a naučné. Nyní bych rád pochválil „devítku“ s celou řadou výtečných článků. Chci...

Smrt Rasputina

Ad Vesmír 95, 658, 2016/11

Miroslav Kroupa

Nevím, odkud čerpal náš velký toxikolog Josef Marhould, ale k pokusu o otravu Rasputina nám na přednášce sdělil, že tehdy popíjeli hlavně medovinu a vznikající kyanhydrin má smrtelnou dávku řádově vyšší než kyanid draselný. Jednou jsem „určoval“ zrakem a čichem chemikálie v lahvích...

Chlouba architektů

Eva Bobůrková

Čtyřicet let existence samostatné Fakulty architektury pod střechou pražského ČVUT oslavují architekti jak jinak než prací. Výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera představuje čtyřicet dnes již ikonických staveb pedagogů a absolventů školy. Národní technickou knihovnu, velvyslanectví...

Jak působí adrenalin na lidské tělo?

odpověď na každou otázku — ptá se Filip Malý

František Vyskočil

Informace o světě kolem sebe získáváme prostřednictvím nervového systému a není divu, že nervová soustava úzce spolupracuje se soustavou hormonální. Činnost mnoha žláz je dokonce přímo řízena mozkem. Děje se to tak, že některé shluky mozkových neuronů (jádra) – především v dolní...

Bojovat dovedu

Rozhovor s Evou Zažímalovou

Eva Bobůrková

Považujete se za silnou či statečnou ženu? — Člověk sám sebe dobře neposoudí, to by měli ti druzí, ale dá se říct, že jsem ledacos zažila a přežila, už jen proto, že polovina mé vědecké kariéry se odehrávala za minulého režimu. Jestli ale můžu říct, že něco vydržím, pak v...

Kandidy a spol.

Kolemjdoucí, hosté, nebo nepřátelé?

Olga Heidingsfeld

Na Zemi žijí možná stovky tisíc druhů kvasinek, zhruba tisíc je taxonomicky popsaných. Většinou se vyskytují v půdě, na listech rostlin nebo kolonizují hmyz. Jen malý počet kvasinkových druhů dokáže žít při teplotě 37 °C v organismu teplokrevných živočichů. Ty bývají označovány za...

300 let mapy Moravy

Josef Chrást

Pro mapu Moravy vydanou v roce 1716 se vžil přívlastek stavovská, neboť ji hradili z výnosů mýtného moravští šlechtici. V průběhu 18. století se stala důležitým vojenským dokladem válečných konfliktů i žádanou předlohou pro zahraniční nakladatele. V císařských službách na neklidné...

Čtyři lasery proti obloze

Jan Veselý

Po opravě vady optického systému se Hubbleův kosmický teleskop dostal do plné kondice a byl nejvýkonnějším z astronomických dalekohledů. Na zemském povrchu by tehdy před čtvrtstoletím se svým zrcadlem o průměru 2,4 metru patřil mezi outsidery. Ale na oběžné dráze okolo Země, kde stav beztíže...

Arktida mladá a živá

Arktida je důležitou a velmi proměnlivou součástí naší planety. A zkoumají ji i čeští vědci. Po dlouhých peripetiích se jim podařilo „vydupat ze země“ vědeckou stanici na Svalbardu (Špicberkách), jež dostala jméno podle českého polárního ekologa Josefa Svobody. Právě on je autorem prvního textu, kterým otevíráme sérii článků o mnoha tvářích Arktidy i jejího výzkumu.

Josef Svoboda

Dříve než se lidé mírného pásma poučili o tom, že Země je kulatá, už věděli, že směrem na sever se podnebí ochlazuje a na jih otepluje. Antičtí mořeplavci nesnadno určovali, jak daleko na západ se od evropského kontinentu dostali. Hvězdné nebe nad hlavou se v noci podél zeměpisné šířky...

Prečo vznikol pancier korytnačiek

Peter Mikula

Možno to na prvý pohľad znie čudne, ale pancier korytnačiek sa nemusel primárne objaviť ako antipredačná ochrana. Nová štúdia publikovaná v časopise Current Biology naznačuje, že pancier mohol vzniknúť ako adaptácia na hrabavý spôsob života predkov korytnačiek. Ochrannou pomôckou sa zrejme stal...

četli jsme —

Eva Bobůrková, Pavel Hošek

Tomáš Sedláček a hosté: 2036: Jak budeme žít za 20 let? 65. pole, Praha 2017 „V každé touze je přítomen element strachu – a zároveň je v každém strachu malý element touhy,“ říká v úvodu knihy Tomáš Sedláček, patron a hlavní autor knihy „předpovědí“ budoucnosti. Máme se...